Zřícenina Templštejn díky svému majiteli ožívá

Nejdříve v různých brněnských projekčních firmách, nyní jako OSVČ, aby mohl skloubit časově svou práci s prací na hradě Templštejn u Jamolic, který koupil. Jmenuje se David Hamza.

 

Jak jste se  „seznámil“ s hradem Templštejn? 

Už od dětství jsem navštěvoval různé památky, zejména zříceniny, ty mám nejraději. Templštejn jsem poznal až poměrně pozdě, zhruba před deseti lety. V té době se přestěhoval bratr do Moravského Krumlova a navštěvovali jsme tam i zajímavosti v okolí. A tehdy jsem byl na Templštejně poprvé. Velmi mě zaujal nejen samotný hrad, ale i jeho poloha na skále, údolí i okolní příroda.

Co vás vedlo k tomu si koupit hrad, vlastně zříceninu? 

Mám rád staré budovy a hledal jsem nějakou starou stavbu v přírodě, nejlépe v lese, protože v mém bydlišti mi lesy chybí. Chtěl jsem, aby to bylo blízko od mého domova a bylo to v dostupné i veřejnou dopravou. Díval jsem se v inzerátech na různé staré domy, hájovny, mlýny i zpustlé zámky, ale vše mě připadalo v okolí Brna poměrně drahé. A čím je objekt v horším stavu „k rekonstrukci“, tak je levnější. Jednou jsem si řekl, kolik by tak stála opravdová zřícenina v lese a zda by se dala koupit. Tak jsem hledal komu vůbec patří a jak se dají získat. No a nakonec se mi podařilo získat právě Templštejn, který  moje požadavky splňuje. Navíc mám v Krumlově bratra a možnost blízkého útočiště, takže i to rozhodlo. Nebyl to prvoplánový cíl, ale spíše souhra různých náhod a i to, že Templštejn byl zrovna k prodeji. Někdo by možná řekl, že řízení osudu.   

Hrad postupně ožívá. Především díky vaší péči. Jak se vlastně člověk o takový hrad stará? 

Záleží co s takovou zříceninou chcete dělat. Kolik máte financí a času. Kolik jste ochotní hradu toho času dát, nebo naopak zda chcete aby ta památka produkovala nějaké finance. Zda chcete klidné místo pro svoji relaxaci, nebo chcete konat masové akce a snažit se vydělávat. Přístup může být různý. 

A jaký je váš přístup?

Chci aby si hrad zachoval svůj současný přírodní ráz a aby zůstal co nejvíce otevřený návštěvníkům. Takže nějaké velké úpravy nebo přestavby se nedějí. Velká část prací je hlavně o údržbě zeleně – různé odstraňování náletové zeleně, likvidace kopřiv, údržba trávníků. Jako majitel kulturní památky mám jisté povinnosti. Například musím dbát na bezpečnost návštěvníků, dbát aby hrad nebyl ničen, omezit jeho chátrání a destrukci. Takže buduju různé stezky, pěšiny, vybudovala se vyhlídka na štítovou stěnou. Tím se  hrad otevírá více veřejnosti a vymezují se bezpečné stezky. Do budoucna se bude jistě muset provést konzervace a zabezpečení zdiva. V minulých letech se z části zakonzervovala štítová stěna a doufám, že brzo budeme pokračovat i s dalšími částmi hradu. 

Templštejn býval cílem trampů a turistů. Jak je to nyní?

Hrad je stále hojně navštěvován. Zejména v létě tu často přespávají různé turistické oddíly nebo trampové. Chodí i dětské tábory, školní výpravy, ale i zájezdy seniorů. Snažím se, aby hrad byl stále přístupný jako dříve a mnozí lidé snad ani nepoznají, že je již několik let v soukromých rukách. Ne každý se umí chovat a mnohdy uklízíte odpadky nebo turisté spálí kulatinu připravenou na stavbu. Co hrad vlastním, má návštěvnost stoupající tendenci. 

 Jezdíte na hrad jako na chalupu? Máte tam nějaké své zázemí, nebo přespáváte pod širákem?

Pro mě je hrad  oddychovou záležitostí. Je to krásné místo v přírodě, spíše taková veliká skalka, nebo zahrada než hrad. Nyní už je na hradě vybudovaná dřevěná bouda. Ta spíše slouží jako úkryt před deštěm, sklad a hlavně jako zázemí pro pracovní akce a tábory. Jistě by se zde dalo přespat, ale já zde nepřespávám. Jezdím většinou na kole nebo autobusem z Krumlova a na noc se většinou opět vracím. 

A co plány do budoucna?

Do budoucna by se mělo především postupně zakonzervovat zdivo. Dokončit by se měly stezky hradem a možná se mi podaří vybudovat nějakou další dřevěnou vyhlídku. Průběžně by měl být prováděn i archeologický průzkum. Rád bych časem na hradě upravil nějakou místnost pro zřízení malé výstavky o hradě.  Cílem do vzdálenější budoucnosti je, aby na hradě byl obvyklý návštěvnický okruh jak to vidíme na jiných obdobných zříceninách. Že by se ale něco ve větší míře dostavovalo, nebo zastřešovalo, jak se ptají turisté, to se neplánuje. Stále to bude zřícenina. Co a kdy se podaří záleží na financích a také na ochotných pomocnících, protože samotný nemohu vzhledem k rozsahu práce fyzicky zvládat.  Jsem rád, že se podařilo vybudovat tradici některých dobrovolnických akcí, jako je letní tábor s Brontosaurem. Během těchto akcí se vždy udělá mnoho práce. Letošní tábor včetně archeologického průzkumu bude probíhat od 28.7. do 13.8. 

Eva Fruhwirtová