Žijí studenti vysokých škol zdravě?

Myslíte si, že se stávající studenti vysokých škol zajímají o zdravý životní styl?

„Zájem o zdraví u studentů vysokých škol závisí na různých okolnostech. Někteří z nich se jistě zajímají, zatímco jiným je to jedno. U dívek převládá sen být štíhlá a snaha líbit se. U hochů zájem někdy souvisí s posilovnou, touhou nabrat svaly, i když posilovna nemusí vést ke zdravému životnímu stylu, naopak může vést např. též ke zneužívání anabolik. Motivace ke štíhlosti se může vystupňovat v mentální anorexii nebo bulimii. Závisí také na oboru, co student studuje. Na některých školách je studium zdravého životního stylu náplní studia."

Jakou roli sehrává stupeň dosaženého vzdělání v pohledu na zdravý životní styl?

„Obecně lidé s vyšším vzděláním více pečují o své zdraví a častěji vyhledávají potřebné informace týkající se zdravého životního stylu. Snaží se sportovat, zdravě stravovat a méně kouří. Ve vyspělých zemích se obezita nejvíce vyskytuje u nevzdělaných chudých vrstev, které projídají sociální dávky. Existují ovšem výjimky."

Může prostředí, ve kterém se studenti pohybují ovlivňovat jejich zdraví? Pokud ano, jak?

„Prostředí jistě ovlivňuje zdraví. Příkladem může být kolektiv, ve kterém mladí lidé tráví spoustu času, např. se mohou naučit kouřit, fetovat nebo naopak sportovat, zdravě se stravovat. Důležitou roli sehrává i skutečnost, z jaké rodiny dotyční pochází, jakým stylem žijí rodiče, sourozenci. Dále jistě i místo, kde studenti žijí. Jestli přátelé kouří, sportují, případně holdují alkoholu. V neposlední řadě vrozené dispozice např. ke sportu či k rizikovému chování."

Jaké výhody lidskému zdraví přináší žití na venkově a naopak ve velkoměstě?

„Život na venkově přinášíval více pohybu než ve městě, což již dnes neplatí, mládež tráví většinu času u počítačů a televizních obrazovek, a to jak ve městě, tak na venkově. Na venkově je více prostoru k neorganizovanému sportování, ve městě je zase větší výběr sportovních aktivit organizovaných. Problém je, že ve sportovních oddílech po dětech chtějí výkony. Je málo prostoru, kde by se dalo sportovat jen pro radost z pohybu. Na venkově obecně bývá čistší vzduch, není tolik smogu z dopravy."

Jak jsou na tom se zdravím studenti vysokých škol?

„Studenti vysokých škol by měli být vůči reklamě ve výhodě, protože jsou přece jen cvičeni k práci s informacemi. Zdraví studentů vysokých škol nemohu globálně posoudit, neznám dané studie. V naší zemi, kde je kvalitní pediatrická péče, dobře léčené dětské nemoci, je zdraví dospívajících na dobré úrovni. Patně za několik let studia se ještě nestihne zdevastovat ani horším životním stylem, následky se projeví až ve středním věku v podobě infarktu, cukrovky, hypertenze."

Jaké nejčastější chyby dělají studenti vysokých škol při dodržování správné životosprávy?

„Neznám velký vzorek chybujících studentů. Nicméně jistě škodí kouření. Někteří hoši přehánějí důraz na svalovou hmotu, posilovna má být jen doplněk sportu, ne cíl. Vadí nadužívání alkoholu u některých studentů, které může přerůst v alkoholismus v dalším životě. Obecně většině populace nejvíce vadí nedostatek pohybu a nadbytečný příjem nevhodné stravy. Jistě vadí i nevhodná všudypřítomná mnohdy lživá reklama.

Existují pravidla či doporučení, kterými by se měli mladí lidé řídit?

„Radím prostudovat více materiálů, jelikož se jednotlivá doporučení mnohdy liší a s postupujícím časem se mění. Dále by se měl člověk vyhnout extrémům a řídit se selským rozumem. Důležité je nekouřit, nepřejídat se, neopíjet se a hýbat se. O patologiích jako jsou drogy radši ani nemluvě."

Myslíte si, že reklamní sdělení mohou negativně ovlivňovat lidské zdraví?

„Já si to nemyslím, já jsem o tom stoprocentně přesvědčena. Např. u reklamy na cigarety je to prokázáno, je cílená na mladé lidi, mnohdy na nezletilé, kteří se po cigaretě mají cítit dospělí, svobodní, volní. Přitom po vzniku závislosti budou nesvobodni celý další život. Dále reklamy na různé cukrovinky, pamlsky, čokoládové tyčinky plné mléka, kde se již nic neříká o množství cukrů a nevhodných tuků v tyčince obsažených. Otřesné jsou reklamy na přeslazené hnědé limonády různých značek, které přímo vedou k obezitě poloviny zeměkoule."

Je finančně náročné vyznávat filozofii zdravého životního stylu?

„Obecně lidé s vyššími příjmy žijí zdravějším životním stylem. Dle mne až na výjimky např. bezdomovců je životní spíše styl otázkou priorit, než peněz. I když je jisté, že u lidí s vyššími příjmy se dodržuje snadněji."

Patří do zdravého životního stylu alkohol?

„Alkohol je v otázce zdravého životního stylu prevence nemocí a obecně z medicínského hlediska značně složitou a kontroverzní záležitostí. O škodlivosti nadměrné konzumace snad nikdo nepochybuje. Za neškodnou dávku alkoholu se považuje 20 g alkoholu na den, u žen ještě méně. Zdravotně je nejvhodnější pití vína, které obsahuje zdraví prospěšné látky z hroznů. Pivo se považuje za příliš kalorické, destiláty do zdravého životního stylu nepatří. Příznivým vzorcem konzumace je časté, pravidelné pití malých dávek, nejlépe k jídlu. U mladého člověka se zde naskýtá další otázka, a to vznik závislosti. Je zde nebezpečí zvyšování dávek a rychlého vzniku alkoholismu, který se v mladém věku rozvíjí rychleji než u osob zralého věku. Proto bych nedoporučila cílené pití alkoholu jako prevence chorob mladým lidem."

Řídíte se ve svém životě nějakým mottem? Můžete závěrem poradit, jak se cítit fit a ve formě?

„Několik závěrečných rad? Stále se můžeme řídit starým příslovím: Jez do polosyta, pij do polopita a vyjdou ti naplno léta! K tomu ještě přidávám oblíbenou pohybovou aktivitu, nejideálnější a nejlevnější formou je rychlá chůze. Je též důležité, aby se člověk cítil dobře psychicky, je lepší sníst něco mírně nezdravého s chutí než s odporem do sebe cpát zdravou stravu."