Zdeňka Matějková: Svět kolem nás se stále mění, ale hodnoty zůstávají

Jaký byl tvůj rok na Katolickém gymnáziu Třebíč? Co se z tvého pohledu podařilo?

Podle diáře bych řekla, že rok byl naplněný. Na různých projektech bude do konce roku 2015 proinvestováno více jak 4 mil. Kč. Jedná se o  výměnu čtvrtiny oken, instalace zabezpečovacího systému, výměna části podlah, nákup šatních skříněk, vybudování bylinkové zahrádky a školní kompostárny, zahraniční studijní pobyt studentů a pedagogů a mnohé další projekty.  Podařil se zprovoznit nový školní web a znovuobnovit KG-klub. Ráda bych, když úřady dovolí, aby byla zahájena činnost školního klubu a střediska volného času, které by umožnily rozšířit nabídku zájmových aktivit. 

To je krásný výčet podařených a rozjetých projektů a nápadů. Když se na to podíváme ještě z druhé strany - kde je potřeba zabrat?

Jako klíčový úkol se mi jeví zpracování vize školy. Ne jako soubor frází, ale jako soubor cílů stanovených vedením školy a pedagogy, ve spolupráci s rodiči, absolventy a zřizovatelem. Jasně definované cíle by měly být základem budoucího směřování naší katolické školy. Myslím si, že škola má veliký potenciál k rozvoji. Během uplynulého roku jsem poznala zkušené pedagogy, šikovné studenty, ochotné rodiče a mnoho dalších, kteří gymnáziu fandí a vnímají je jako důležitou součást našeho regionu.

Většina lidí pracující ve školství, ale nejen tam,  trpí tzv. syndromem konce školního roku. To znamená, že jsou před létem unaveni a potřebují načerpat pro svoji práci novou sílu a energii. Jak je to u tebe?

Protože nepracuji jako pedagog, nemá konec školního roku na moji únavu moc vliv. Energii ztrácím průběžně během celého roku pod tíhou povinností a zase ji získávám, když se daří některé plány uskutečňovat.

Léto a prázdniny. Jak je trávíš?

Nejraději u vody a ve vodě. Mám ráda teplo, čerstvé ovoce, výlety, rodinnou dovolenou a vanilkovou zmrzlinu. Díky svému manželovi jsem objevila bohatství duchovních cvičení a na ty si část své dovolené také vyšetřím. Z ticha, pokoje a modlitby čerpám po celý rok, respektivě půl roku ve mně rezonují a druhý půl rok se těším na další.

Kde a jak nejraději odpočíváš?

Záleží na tom, čím se unavím. Když mám za sebou hodně jednání, potřebuji chvíle ticha. Když pracuji duševně, potřebuji odpočívat fyzickou prací. Nejraději ale odpočívám u knížek, povídáním si se svými nejbližšími a smíchem s veselými lidmi. Jako sangvinik smích k životu nutně potřebuji (smích).  

Zdeni, vím o tobě, že jsi vystudovala několik vysokých škol. Které?

Po maturitě jsem studovala Provozně ekonomickou fakultu Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, pak při zaměstnání Katolickou teologickou fakultu UK v Praze a s manželem a dětmi JPrávnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Z každé školy jsem si kromě šanonů či disků plných informací odnesla mnoho veselých studijních historek a pěkné vzpomínky na setkání se zajímavými lidmi.

Jak jsi zvládala práci, rodinu a studium?

Těžko, zná to každý, kdo takovéto dobrodružství podnikl. Jde to jen díky pochopení a pomoci nejbližších. Za to jim patří velký dík.

Co pro tebe znamená kvalitní vzdělání?

Kdybych měla odpovědět jednou svojí větou, tak kvalitní vzdělání podněcuje růst mladých v osobnost schopnou rozumět měnícímu se světu kolem sebe a schopnou jej zodpovědně spoluvytvářet.

Uplatnitelnost absolventů na trhu práce je dnes velké téma. Firmy často říkají, že školy nepřipravují studenty dostatečně. Ale škola přeci nemůže za všechno. Jak se na tento problém díváš ty?

Vzdělávání ve škole je jen základem osobnostního růstu, který zahrnuje i schopnost uplatnit se ve společnosti. Škola má představit krásu jednotlivých oborů a získat nadšence, kteří budou získané schopnosti a dovednosti rozvíjet v praxi.

Máš dvě děti, jakým směrem je chcete vést? S ohledem na naši debatu o uplatnitelnosti na trhu práce.

Je celkem jedno, jakému oboru se budou věnovat. Přála bych si, aby objevily svoje silné stránky a aby tyto dary využily k radosti svojí i radosti Dárce.

Vzdělání a výchova. Dvě oblasti, které jdou neoddělitelné. Co je z tvého pohledu důležité pro výchovu dětí v rodině?

Myslím, že nejdůležitější je být dětem na blízku. Ta vzdálenost je u každého jiná a věkem se mění. Chtěla bych jim dát tolik svobody a důvěry, kterou dopřáli mně moji rodiče. A přitom jsem se mohla spolehnout na jejich pomoc a opravdu bezmeznou lásku.

Dětem se snažím předat hodnoty, které jsou v mém životě důležité: víra, rodina, služba druhým a radost ze života.

A na závěr otázka týkající se tvé víry v Boha. Co pro tebe znamená věřit?

Snad to nevyzní jako fráze. Věřit pro mě znamená milovat a nechat se milovat. Spoléhat se, že Jeho láska nikdy neskončí, že je opravdu věčná. V důvěře v Boží blízkost lze překonávat těžkosti a těšit se z krásy života.

 

Děkuji za rozhovor. Eva Fruhwirtová