Zdeněk Štěpánek se srdcem skauta

Zdeněk Štěpánek pochází od Mohelna, vystudoval třebíčskou průmyslovku, bydlí v Třebíči a nejvíce času věnuje skatům a také domu, který si postavil. Má tři děti  - Hanku, Evičku a Víta. V elektrárně se momentálně zacvičuje na pozici strojníka na sekundárním okruhu.

U skautů jste už jedenáct let jako vedoucí, přidal jste se k nim ve zralém věku. Měl jste nějaké základy z dětství?

Dětství jsem prožil na vesnici. Abych jel na plně placený tábor, na to jsme neměli. Ale určitě mi to není líto, byla taková doba. Jako starší jsem pak chodil do křesťanského společenství, kde se dělaly tábory. Jeden vedoucí se mě zeptal, jestli bych jim nepomohl. A tak jsem se vlastně dostal k táborům, dětem a ke skautům. K vedení dětí jako takovému jsem se tedy dostal až ve čtyřiceti třech letech.

V Třebíči je více skautů, ke kterým patříte vy?

Já jsem v Srdíčku. Skautské středisko Srdíčko je nazváno po třebíčském rodáku a zakládajícímu členovi, po Antonínu Hobzovi, který byl také jeho dlouholetým vůdcem, a přezdívalo se mu Srdíčko. V letošním roce je v Srdíčku registrováno dvě stě třicet jedna lidí, z toho je sto osmdesát dva dětí. Srdíčko má čtyři oddíly a k tomu old skauty.

Jak často se scházíte a co je náplní schůzek?

Když máte velké věkové rozpětí, je potřeba tomu také přizpůsobit program. Ve čtvrtek máme předškoláky a prvňáky, v pátek máme děti od druhé do šesté třídy a po nich pak ty starší děti. Schůzka je většinou na hodinu a půl, někdy na dvě hodiny. U starších skautů, pokud vyjde počasí, páteční schůzka, která začíná ve čtvrt na šest, se protáhne třeba i do devíti.  

Každý oddíl má jiný typ schůzek. Doba jde dopředu a už neučíme děti jenom skautské věci, jako je rozdělávání ohně a další. Je potřeba jim nabídnout zábavu. Děti rádi soutěží. Za body udělají cokoliv (úsměv). Snažíme se děti učit pomocí her.

Všechny tyto schůzky vedete sám?

Dříve ano, ale teď mám pomocníky. Je to náročné a také nemohu kvůli směnám být na každé schůzce.

Skauti mívají přezdívky, máte ji také?

Já ne, nedostal jsem ji. Přidal jsem se ke skautům jako starší a tak tam je cítit určitý respekt. I když občas si děti také dovolí.

Skauti a tábory. Neoddělitelné spojení. Kam jezdíte na tábory?

Pokaždé jinam. Poslední dva roky jsme byli v podsadových stanech, ale jinam máme teepee. Mně osobně nebaví být pořád na jednom místě, mám rád změnu.

Jaké jsou dnešní děti?

Jednoznačně náročnější. Už jim nestačí obyčejné hry. Musí být propracované, mít silný příběh. A když se něco nepodaří, děti to hned dají najevo. Je to asi dobře, protože takto děti nutí vedoucí pracovat i na sobě. A stále je s dětmi spousta zábavy a legrace. Děti, to je to nejlepší, co v životě máme, jsou úžasné. Já mezi nimi vždy omládnu. Jenže omládnutí je jen krátkodobé, do další schůzky nebo výpravy. Tam věk nerozhoduje, jste všichni kamarádi.

Neodmyslitelnou součástí skautského programu jsou různé zkoušky, které se nazývají odborky.  Jak s nimi pracujete?

Klasických odborek máme dvacet (Táborník, Hospodář, Zálesák, Poutník, Znalec živé přírody, Znalec neživé přírody, Ekolog, Služba bližním, Kutil, Umělec, Divadelník Literát, Muzikant, Sportovec, Vodní sportovec, Technik, Historik, Duchovní život, Vodák, Lodník, Školní prospěch a Skautské přátelství), pak ještě další, které jsou obtížnější, jsou to Tři orlí pera, což je zkouška dospělosti a Panda. Oddíl si může udělat vlastní odborku. Odborky jsou členěny na odbornosti, kupříkladu Znalec živé přírody je členěn na odbornosti Botanika, Zoologie, Pěstitelství a Chovatelství. Odbornosti jsou tedy více zaměřeny na užší obor. Odborky vyžadují přehled  širšího rozsahu z příbuzných oborů.

Jsou nějak členěny, například podle věků dětí?

Obojí, odborky i odbornosti, jsou členěny na tři stupně, které jsou různě obtížné a plní se podle věku. Například skaut, který právě odrostl z vlčat, bude plnit 1. stupeň a skaut těsně před dosažením dospělosti, kdy už se odborky neplní, bude plnit třetí stupeň.
Jak je to u těch nejmenších?
Vlčata plní vlčky a světlušky světýlka, což jsou prakticky odborky pro mladší děti, také mají některé speciální jako Pandu a Tři kapky rosy nebo u vlčat Tři bílé tesáky, Srdce na dlani, Modrý šíp. Jako vyznamenání u menších dětí se potom bere Šedý bratřík u vlčat a Sedmikráska u světlušek.