Za pokladem Mayů na Mrákotíně

Mrákotínské tábořiště se nachází u rybníka Dolní Mrzatec a díky vzrostlým břízám poskytuje příjemný stín v parných dnech. V dřevěné jídelně, která je spojená s poměrně velkou dřevěnou kuchyní, se nachází několik stolů, lavic, skříní s deskovými hrami a také nástěnky s denním řádem, mapou velké táborové hry, jídelníčkem a informací o životě Mayů. Kousek opodál stojí naproti sobě v řadách podsadové stany. Na každém stanu je jmenovka, aby se vědělo, kdo ve stanu přebývá. Zbývající čtyři dřevěné chatky slouží jako marodka, ubytování pro vedoucí a především jako sklad materiálu a přípravna her.

Budíček stanovili vedoucí na krásnou půl osmou. Po probuzení kytarou se ihned rozehrává soutěž o Vlčka potápěče. „Kdo se nejčastěji ráno po probuzení namočí po hlavu do rybníka, získá titul Vlčka potápěče,“ popisuje hlavní vedoucí Vít Oplatek z Halahoje. Jelikož se jedná o tábor pro děti z katolického gymnázia, po namočení v rybníce následují ranní chvály, teprve pak snídaně. Program je rozdělen do dvou hlavních částí: velká táborová hra, kdy čtyři skupinky dětí pátrají po mayském pokladu, a soutěž jednotlivců, kdy se každý učí tábornickým dovednostem a po vykonání „zkoušky“ získává potvrzení o zručnosti. „Učili jsme děti určovat azimut, pádlovat v kánoi, rozdělávat oheň. Někteří dokonce poprvé v životě škrábali brambory,“ popisuje s úsměvem Kristýna Svobodová přezdívaná Kikina.

Finská svíce a vodní bitva

Nejen u chlapců, ale i u dívek vzbudila zájem výroba finské svíce. „Je k tomu zapotřebí větší poleno, to se rozčtvrtí sekyrou na stejné díly. Poté se pomocí sekyrky usekne vnitřek tak, aby byl uvnitř polena prostor. Jednotlivé čtvrtiny polena se zevnitř několikrát naseknou. Poté se drátkem poleno spojí. Pak stačí dovnitř dát drobné suché větvičky a zespodu zapálit. Chvíli bude svíce dýmat, ale potom se rozhoří a bude hořet tak dlouho, doku nevyhoří zevnitř,“ vysvětluje Vojta Palát. Ve dvojicích se tedy děti pustily do práce. Výsledek si ověřily večer po setmění, kdy u táboráku vyzkoušeli funkčnost finské svíce.

Třetí týden v červenci sluníčko nešetřilo svými paprsky. A tak vodní bitva na rybníku byla přijata s nadšením všech.  Bojovala se na kánoích, dvě velké skupiny proti sobě. Každá skupina bránila na svém území nafouknuté balónky, které byly umístěny v rybníce. Pokud jim soupeř balónek praskl, zničil jim jeden život. Municí byly desítky malých lehkých míčků. Po zásahu do kánoe musela zasažená dvojice odpádlovat pro svůj další život. „Dětem se to líbilo. Bitva pak skončila hromadným koupáním. V rybníku jsme strávili hezké odpoledne,“ dodal Vít Oplatek, který se také do bitvy zapojil.

Pokračování po prázdninách

Tábory patří k prázdninám. Děti si z nich odnášejí zážitky na celý život, nové kamarády a také hodnoty přátelství a zodpovědnosti. A to není málo. „Poděkování patří všem vedoucím a praktikantkám, kteří věnovali svůj volný čas druhým. Stejně jako se kdysi vedoucí věnovali nám, tak i my jdeme v tradici a připravujeme program pro děti. Domluvili jsme se, že táborem to nekončí. Na podzim připravíme pro účastníky tohoto tábora víkendovou akci,“ uzavírá Vítek.

Krátká videa z tábora:

http://www.youtube.com/watch?v=JyrFNMIIEPU&feature=youtu.be

http://www.youtube.com/watch?v=6HOApmTKLf8

http://www.youtube.com/watch?v=DLN8hwjvsJE