WANO - pilíř mezinárodní jaderné spolupráce

Jak to všechno začalo. Po Černobylské havárii (26. 4.1986) si vedoucí manažeři světového jaderného průmyslu uvědomili, že další, třeba i daleko menší havárii, jaderný průmysl politicky nepřežije. Viděli jsme odklon od jádra v Německu, Švédsku, Itálii, Španělsku a nakonec i ve Velké Británii. Aby se tak nestalo, nesmí se havárie s únikem radioaktivních látek do okolí již opakovat. To si uvědomili jak Rusové, tak Američané i Evropané. Podnět k akci, iniciaci a k rozhovorům, jak se k problému postavit, vzešla z trojice osobností tehdejší jaderné energetiky. Byli jimi fyzik Walter Charles Marshall, který byl v osmdesátých letech předsedou britské atomové komise a předsedou britské centrální rady pro výrobu elektřiny. Nikolaj Lukonin, ministr jaderné energetiky SSSR a William S. Lee, výkonný prezident americké společnosti Duke Power, známý také jako zakladatel INPO (Institut Nuclear Power Operators - sdružení provozovatelů US jaderných elektráren, vzniklé po havárií na JE Tree Mile Island v roce 1979).
Idea byla vytvořit celosvětovou asociaci provozovatelů všech jaderných elektráren ve světě, která by podporovala vzájemnou komunikaci, a tím sledovala dění na jaderných elektrárnách, a v důsledku toho zvyšovala úroveň jaderné bezpečnosti a spolehlivosti provozovaných reaktorů. Myšlenka se uchytila a WANO bylo v roce 1988 založeno.
WANO jako celosvětová asociace je rozdělena na čtyři geografické oblasti s odpovídajícími centry. Amerika je řízena z Atlantského centra WANO, Evropa a Jižní Afrika z Pařížského centra WANO, východní Evropa a Rusko z Moskevského centra a Čína, Indie, Japonsko a dálný východ pracuje v Tokijském centru. Koordinaci práce center zajišťuje Koordinační centrum, které je v Londýně. Svého poslání dosahuje WANO realizací následujících programů: Informování o událostech, kdy se elektrárny vzájemně informují o provozních událostech, analýzy kořenových příčin a přijatých opatření. Výkonnost a úroveň bezpečnosti se poměřuje soustavou ukazatelů bezpečnosti a spolehlivosti. Velmi efektivní jsou tzv. Partnerské prověrky (Peer Review), kdy je konkrétní elektrárna zhruba jednou za šest let prověřována týmem expertů z ostatních center. Podobné jsou mise technické podpory, kdy pozvaná skupina expertů pro konkrétní elektrárnu spolupracuje při řešení nějakého jejího technického problému.
Obě české jaderné elektrárny jsou velmi aktivně zapojeny do programů WANO. Od 1. 1.2023 pracují jaderné elektrárny ČEZ v Pařížském centru WANO. Obdobně přestoupily z Moskevského centra do centra Pařížského i jaderné elektrárny ze Slovenska, Maďarska, Finska a Bulharska. Výsledky je možné pozorovat v systému ukazatelů bezpečnosti a spolehlivosti. V porovnání s ostatními jadernými bloky ve světě jsou české bloky v první čtvrtině těch nejúspěšnějších.
WANO je unikátní sdružení, jeho unikátnost je v tom, že jsou v něm zapojeny všechny jaderné elektrárny světa, tedy celkem 445 jaderných reaktorů ve 191 elektrárnách ve 37 státech. Včetně těch v likvidaci i ve výstavbě. Těžko bychom hledali něco podobného v jiných průmyslových odvětvích.
Aleš John, předseda OBK při JE Dukovany