Výlet: Ze Studence přes Pyšel do Budišova

Navěsíme se na žlutou turistickou značku, která nás povede, zpočátku trochu klikatě, lesní cestou připomínající místy stezku pro zvěř. Za druhou pasekou mineme na okraji lesa syenitový balvan s připevněnou tabulkou vzpomínající na kamaráda, fotografa a milovníka přírody Jaroslava Kytnara.

Prodírání maliním a ostružiním se dostaneme ke hrázi rybníka Maršovec, který byl, spolu s výše položeným rybníkem Čepička, vyhlášen evropsky významnou lokalitou s výskytem poměrně početné populace žabky kuňky ohnivé. Vodní a mokřadní společenstvo obou rybníků poskytuje vhodné životní podmínky ještě pro dalších 7 obojživelníků, vodní masožravou rostlinu bublinatku jižní, užovku obojkovou a řadu vodních ptáků, kteří tu hnízdí. Napravo od hráze je odbočka k Jurenkově osadě u rybníka Hranečník. Chatová osada s možností stanového táboření patří Sokolu Třebíč a byla vybudována rok po osvobození v r. 1946. Poskytuje celoroční možnost ubytování pro rodiny s dětmi i větší kolektivy v pěkném přírodním prostředí ((www.sokol-trebic.cz/jurenkova-osada)

U Pyšele jsou moravské Lourdy

Od hráze přírodní památky Maršovec již vede téměř přímá pohodlná polní cesta až do Pyšela. Než tam dorazíme, zastavíme se ještě u novotou zářící kaple Sv. Panny Marie a lurdské jeskyně, která byla dříve frekventovaným poutním místem. Podle vyprávění se tu na vrcholku kopce Stráž několikrát zjevila devítileté dívence Julii Šoukalové z Pyšela Panna Maria, ale podle církve se zázrak nekonal. Přesto se mu říkalo „moravské Lourdy“ . Pěkně upravené okolí s Lurdskou jeskyňkou pod kaplí svádí chvilku si odpočinout a popřemýšlet o smyslu života.

Původ názvu Pyšel

Odtud je to do Pyšela co by třikrát kamenem dohodil. V Divnopise od Milana Harvaníka se píše, že název pochází od staročeského slovesa pyšeti, což znamenalo těžce dýchati, supěti. Ale takový kopec tu zase není, aby turista  musel supěti natož pyšeti.

A jsme v Pyšelu

V Pyšeluse nejdříve zastavíme u barokního kostela zasvěceného Sv. Barboře z roku 1788, který byl v nedávné době s pomocí grantu  EU opraven. Uvnitř se nachází poměrně velká socha Panny Marie Lurdské, kterou daroval zbožný kapucín kněz Jelínek z cesty do Francie a jeden z prvních poutníků do Lourd. Několik desítek metrů po silnici vedoucí rozlehlou a upravenou návsí se nachází po pravé straně zachovalé torzo vladycké gotické tvrze z počátku 14. stol., která je součástí přilehlé soukromé budovy. Její zdivo si však můžeme osahat z přilehlé uličky tak vysoko, jak dosáhneme. Okénka s gotickým ostěním i krakorce však naštěstí zůstávají mimo dosah zvědavých návštěvníků.

Zajímavosti po cestě

Hned za Pyšelem nám neujde litinový kříž postavený manželi Slavíkovými v r. 1898 na památku 50. výročí zrušení roboty. Silnice prochází asi 1 km lesem a když se ocitneme na jeho konci neunikne našemu ostřížímu zraku vpravo asi 200 m od silnice zajímavá skupina balvanů. Neváhejte a běžte se k ní podívat. Můžete použít  i cestu podél lesa. Až přijdete k lesní školce, vydejte se podle ní doleva, a na konci oplocenky si už poradíte sami. Snad Vás k tomuto odbočení bude motivovat snímek zajímavého přírodního úkazu zvaného místními „Hlava“ nebo „Kameňák

Vrátíme se zpět k silnici a mineme odbočku vlevo do Dvora Holeje. Stávala tu také kdysi tvrz (1573). Později byly pozemky rozparcelovány a na troskách tvrze a z jejího stavebního materiálu byl postaven statek. Od r. 2000 slouží jako soukromé ubytovací zařízení pro děti z Diagnostického ústavu v Brně.

Budišovský zámek a větrný mlýn

Pokud pro tuto trasu zvolíme období květen-září, rozhodně si vyčleňme čas na prohlídku zámku v Budišově s veřejně přístupným depozitářem cizokrajné i tuzemské fauny,  jehož prohlídkou budou nadšeny zejména děti. Nabízí se ještě procházka zámeckým parkem, z něhož byly v zimě r. 2000 ukradeny z jehlancových podstavců dvě sochy faunů. Vandalové a lupiči v jedné osobě je v noci odvezli na saních směrem k Hodovu, kde na ně již čekal

komplic s mobilnějším dopravním prostředkem. Z původních 18 soch z mušlového vápence vytvořených sochařem F. G. Skalickým v letech 1724-27 tak již zůstaly pouze dva siléni (dle řecké mytologie démoni plodnosti v přírodě), kteří byly spolu se sochou Atlase přemístěni na bezpečnější místo v interiéru zámku. Na konci parku se na úpatí schodiště vedoucího k umělému jezírku nachází dvě sfingy, které byly pro zlodějské lumpy zřejmě příliš těžké.

Od nich můžete projít brankou k javorové aleji, která vás zavede k další pozoruhodné technické a kulturní památce – větrnému mlýnu holandského typu. Je to jeden ze dvou větrných mlýnů v Kraji Vysočina. Nachází se na soukromém pozemku, ale jeho vlastníci  prohlídku umožní. Chtěli provést rekonstrukci ruiny na rozhlednu, která tu po zrušení mlýna počátkem 20. století fungovala, ale s památkáři se nedohodli na rozumném kompromisu, a tak ojedinělá technická památka pomalu ale jistě chátrá.

Největší korouhev v České republice je v Budišově

Vrátíme se odtud zpátky kolem zámeckých rybníků (budišovský zámek byl původně vodní tvrzí) a vyjdeme na silnici směřující na náměstí městyse. V centru křižovatky stojí sousoší sv. Václava a naproti němu hospoda „U Kazdů“, kde je možné se dobře najíst.

Čeká nás ještě prohlídka kostela zasvěceného P. Marii a sv. Gotthardu, kolem kterého je místní hřbitov s náhrobky bývalých majitelů panství – Baratta-Dragono. Zdaleka se blýská nedávno opravená a pozlacená měděná korouhev představující na jedné straně Pannu Marii a na straně opačné Sv. Gotharda, který měl připomínat manželce hraběte Paara její španělský původ. Korouhev má úctyhodné rozměry i hmotnost. Je vysoká 4,2 m, široká 2,5 m a váží 440 kg. Je zapsána v české knize rekordů jako největší v České republice.

Text: Rostislav Novák, Eva Fruhwirtová

Foto: Rostislv Novák