Vernisáž Muchovy stezky se konala na zámku v M. Krumlově

Při této příležitosti podepsala primátorka Brna Markéta Vaňková přistoupení Brna k Muchově stezce. Slavnostní vernisáže se zúčastnily starostky a starostové z míst Muchovy stezky – Ivančic, Hrušovan nad Jevišovkou, Mikulova, Doubravice nad Svitavou a samozřejmě místní starosta a senátor Tomáš Třetina. Pozvání přijali také velvyslanci mnoha zemí.
Muchova stezka 2024 ukazuje Muchu jako geniálního fotografa a je poutavým záznamem osobních životních vizí umělce, skutečného a nefalšovaného mistra fotoaparátu. Výstava je na zámku v Moravském Krumlově součástí prohlídky Slovanské epopeje.
Tato pětidílná výstava přibližně 80 fotografických děl, dále také ikonické plakáty Alfonse Muchy, kresby, studie, osobní věci, sochy a obrazy z rodinné Muchovy sbírky navštíví pět míst: Ivančice, Moravský Krumlov, Hrušovany nad Jevišovkou a Doubravice nad Svitavou na jižní Moravě, zámek Zbiroh v Čechách a Piešťany na Slovensku.
Kurátorkou výstav je Tomoko Sato, autorka všech velkých expozic a projektů Nadace Mucha za posledních 30 let nejen v České republice, ale také ve světě.

Mucha jako fotograf
Alfons Mucha byl předním představitelem secese, známý především svými plakáty a širokou škálou dekorativních prací, které vytvořil v Paříži koncem 19. století. Méně je však známo, že Mucha se začal věnovat fotografii dlouho předtím, než se v hlavním městě Francie proslavil, a tato vášeň jej pronásledovala až do závěrečné fáze jeho umělecké kariéry ve 30. letech 20. století. V 80. letech 19. století se díky zavedení technologických vymožeností, jako např. lehkých ručních fotoaparátů a želatinového stříbra, fotografie stala podstatně dostupnějším médiem pro amatérské fotografy. K této první generaci patřil, která se nechala inspirovat tímto vývojem, patřil i mladý Alfons Mucha.
Své první fotografie pořídil vypůjčeným fotoaparátem v polovině 80. let 19. století během studií na mnichovské Akademii výtvarných umění. Jsou na nich krajinky, pouliční scény z okna jeho bytu a portréty přátel. Tyto fotografie dokládají Muchův zájem o zachycení rušného života, který ho obklopoval. Muchova fotografická tvorba se v Paříži dramaticky rozrostla, a to zejména v období po zakoupení prvního fotoaparátu na počátku 90. let 19. století. Fotografie se pro něj stala každodenní záležitostí, a to nejen jako dokumentace jeho ateliérových modelů a jako doplněk jeho předběžných skic, ale také k experimentování se světlem a stíny a k prozkoumávání nových pohledů na svět. V tomto období začal Mucha také vytvářet inscenované fotografie pro své knižní ilustrace, kdy jeho přátelé a modelky pózovali jako postavy příběhů.
Předchozí ročníky Muchovy stezky
V loňském roce se série výstav Alfons Mucha: Květinové světy věnovala Muchovým ikonickým dílům s květinami, které jsou jednou z nejcharakterističtějších součástí Muchova grafického stylu, jenž se stal synonymem secese v Paříži Belle Époque.

V roce 2022 probíhala série výstav Nadčasový Mucha: Spojení světů, která mapovala znovuzrození Alfonse Muchy od 60tých let 20.století, kdy došlo k opětovnému zpopularizování Muchova zapomenutého díla v západní Evropě a na západním pobřeží USA (street art, móda, psychedelické umění, květinové děti, přebaly alb rockových kapel, japonské komiksy).