V počtu čtenářů je třebíčská knihovna nad průměrem

Jak velká je třebíčská knihovna? Je možné nějak popsat velikost knihovny?

Městská knihovna má v Třebíči několik pracovišť. Centrální knihovna je na Hasskově ulici (5 896 čtenářů) a nabízí služby několika oddělení – pro dospělé, pro děti, hudební a zvukovou knihovnu pro zrakově a zdravotně postižené, čítárnu, internetovou studovnu a počítačovou učebnu. Nově je k dispozici i klubovna dospělého oddělení, která je vybavena i základní projekční technikou k využití na besedy, literární kavárnu, různorodé akce knihovny nebo pronájem. Pokud se v klubovně žádná taková akce zrovna neděje, je klubovna k dispozici jako klidová zóna návštěvníkům dospělého oddělení a mohou ji využít i pro soukromá setkání s přáteli.  V Třebíči máme dále pobočky na Modřínové (1 962 čtenářů), v Borovině (566 čtenářů), neprofesionální knihovny s dobrovolnými knihovníky v městských částech Budíkovice, Pocoucov, Ptáčov, Račerovice, Slavice a Sokolí (celkem 138 čtenářů) a pracoviště na třebíčských domovech pro seniory (81 čtenářů). 

Podle jakých kritérií se určuje velikost knihovny?

Velikost knihovny se sice může určovat počtem čtenářů a velikostí fondu, ale tato čísla mají smysl jen v porovnání s ostatními knihovnami ve městech se srovnatelným počtem obyvatel a procentem čtenářů z celkového počtu obyvatel. Obvyklé procento v naší kategorii je 13 až 17 % z počtu obyvatel, Třebíč je na 23 %, takže nadprůměr. U dětí do 15 let je to ještě výraznější – obvykle je to kolem 30 %, Třebíč v roce 2012 měla 64 %.

Třebíčská knihovna má tedy hodně čtenářů. Čím to je?

Určitě je to výsledek výborné spolupráce se základními školami v Třebíči a také díky řadě zajímavých akcí, které knihovna pro děti i dospělé nabízí mimo hlavní výpůjční činnost.

Máte spočítáno, kolik knih je v knihovně a kolik knih si tedy mohou čtenáři vypůjčit?

No a co se týká velikosti knihovního fondu, tak v roce 2012 jsme statistiku uzavřeli číslem 177 908, z toho knihy 164 062 kusů. To je celkový počet v ústřední knihovně i na pobočkách.

Pod třebíčskou knihovnu tedy spadají i malé knihovny v místních částech?

Ano, máme pobočku na Modřínové a v Borovině a pak také ještě šest neprofesionálních knihoven. To jsou obecní knihovny ve zmiňovaných místních částech: Budíkovice, Pocoucov, Ptáčov, Račerovice, Slavice a Sokolí. Knihovny jsou otevřeny jednou týdně. Aby i prostředí bylo pro čtenáře vlídné a pohodlné, většinu z nich jsme vybavili novým nábytkem.

Do těchto knihoven jezdí půjčovat knihy pracovník z Třebíče?

To ne. Pracuje tam dobrovolný knihovník. Je to vždy někdo z místních obyvatel, který má vztah ke knihám. Ideální je, když také rád pracuje i s lidmi a má s nimi dobré vztahy, to pak tyto malé knihovny většinou fungují velmi dobře a jsou i místem, kde se lidé setkávají, taková klubovna pro mladé i starší.

Zvýšením DPH došlo i ke zdražení knih. Jak se k tomu stavíte?

To se samozřejmě nemůže líbit nikomu, protože v rámci rozpočtu, který na knihovnu máme, nejsme kvůli zvyšování provozních nákladů jako je elektřina, voda, plyn ) schopni vydávat na knihy více peněz, abychom zvýšení ceny nějak eliminovali. Bohužel proto rok od roku je těch nakoupených knih méně. V září 2012 jsme z finančních důvodů také zastavili nákup hudebních CD. Knihy se zdražují nejen kvůli DPH, ale i proto, že často vychází v malém nákladu a aby se to nakladatelům vyplatilo, musí být cena poměrně vysoká. Na rozdíl od zvyšování všech ostatních nákladů jsou třeba platy zaměstnanců na úrovni roku 2007 a počítače a ostatní zařízení se obnovují  až když zkolabují. Někdo by mohl namítnout, že místo velkého počtu vzdělávacích a kulturních akcí máme nakupovat knihy, ale to je tím, že akce se konají díky úspěšným grantům. V roce 2012 jsme touto cestou získali navíc 335 000 korun, ale finanční prostředky z grantových programů nejsou nikdy určeny na nákup knih.

Zaznamenali jste v souvislosti se zdražováním knih nárůst návštěvníků knihovny?

Neřekla bych, jsou lidé, kteří si knížky budou kupovat vždycky, protože je chtějí mít doma stále k dispozici. Nové čtenáře a návštěvníky získáváme opět zase tím, že ukážeme i jiné možnosti – knihovnu jako místo pro zájmové vzdělávání při přednáškách a prezentacích, posezení, klid, setkání se známými. Nejde o to, aby každý přečetl co největší hromadu knih, ale lidi by sami v sobě měli spustit nějaký restart a místo vysedávání u tupých seriálů a rádoby zábavných pořadů zkusit nějakou jinou formu trávení společného času doma. Zvlášť s malými dětmi si člověk užije spoustu hezkých chvil a legrace, ale jako by na to lidé už zapomněli.