Evropské úřady zavazují jednotlivé členy Unie přísnými emisními limity, kvůli nimž jsou z provozu postupně vyřazovány zastaralé uhelné elektrárny. Osmadvacítka zároveň stanovila, jaký podíl by v roce 2020 měly tvořit obnovitelné zdroje v národních energetických mixech.

Celoevropsky by se z větru, slunce a vody měla za pět let v Evropské unii vyrábět pětina energie. V současnosti z nich pochází přibližně 15 % unijní elektřiny.

Některé členské státy osmadvacítky ovšem svůj plán splnily předčasně. Jedná se o Bulharsko, Estonsko a Švédsko. To z přírodních zdrojů vyprodukuje dokonce více než polovinu elektřiny.

Dobré výsledky zaznamenává i Česká republika, které ke splnění vypsaného třináctiprocentního limitu schází pouze 0,6 %.

Nejméně energií z větru, slunce a vody v současnosti v Unii vyrábí Lucembursko (3,6 %), Malta (3,8 %) a Holandsko (4,5 %).

Poměrně důležitou otázkou je pak také to, do jaké míry svým závazkům dostojí Německo, které má v plánu do roku 2022 uzavřít veškeré jaderné bloky, a veškerou pozornost soustředit právě na obnovitelné zdroje. Z nich však naši západní sousedé v roce 2013 vyrobili jen 12,4 % elektřiny. Do roku 2020 má tento podíl stoupnout na 18 %.