Stát na eurasijské hranici velkým nesnázím kvůli své energetické politice čelí už nyní. Každoročně totiž musí investovat necelé čtyři miliardy eur do péče o osoby, jejichž zdravotní stav zhoršují právě emise oxidů uhlíku.

Návrh, se kterým zásadně nesouhlasí sousední státy ani Evropská unie, je o to podivnější, že ještě nedávno Erdoganova administrativa vyhlašovala, že chce svou pozornost obrátit k elektřině z jádra. V Turecku měly v příštích letech vzniknout dvě jaderné elektrárny, přičemž první z nich měla začít energii do sítě dodávat už v roce 2020.

Turci zatím od plánu na výstavbu osmdesáti nových uhelných elektráren ustoupit nechtějí. A to ani přes to, že se je o nevhodnosti jejich záměru snaží přesvědčit zástupci Aliance pro zdraví a životní prostředí i představitelé Centra pro evropské reformy, kteří zároveň usilují o vyjednání dohody o dodávkách elektřiny mezi osmadvacítkou a Tureckem.  

Díky nově postaveným zařízením by se na eurasijském pomezí mělo nově vyrábět 60 TWh energie z uhlí ročně, namísto současných 34 TWh. Turecko v současnosti provozuje 22 tepelných elektráren, tedy přibližně stejné množství jako Česká republika.