To, co my přehlížíme, oni vidí, říká Dana Havlová z Mensy

Česká Mensa patří k nejaktivnějším na světě.  Povězte, co všechno Mensa dělá, co pořádá a jak se můžeme do vašich aktivit zapojit?

Co se týká aktivit, jsme opravdu jedna z nejaktivnějších Mens na světě. Máme několik unikátních věcí. Jednou z nich je třeba logická olympiáda. V loňském ročníku se jí zúčastnilo 49 tisíc žáků a studentů od první třídy po maturitu, dokonce máme už dvacet let svoje vlastní gymnázium v Praze. Pořádáme letní kempy, podzimní setkání. Spousta exkurzí a zahraničních zájezdů. Významná část našich aktivit jsou besedy se zajímavými lidmi. Zkrátka cokoliv co najdete v kalendáři Mensy, ať už jste byli testováni či nikoliv, je přístupné pro všechny kdo má zájem. Nemusíte být členem, přesto můžete přijít.

Každý občas uvažoval o tom, jaké má vlastně IQ. Kdybychom se chtěli nechat otestovat, co nás bude čekat?

Čekají vás podle věku otázky, starší 36 otázek a mladší 60 otázek. Jsou řazeny od nejjednodušších po složité a všechny mají stejnou hodnotu. Za každou správnou odpověď máte bod, který je vzhledem k vašemu věku přepočten na výsledné IQ. Žádný test není rentgen, neumíme se podívat do hlavy a neumíme říct, takto to je. Často to připodobňuji k výkonnému počítači. Můžete mít supermoderní počítač, ale když nebude vědět, jak se s ním zachází, tak nebude mít dobrý výkon. S IQ je to stejné. Lidé s nižším IQ dokážou svojí pracovitostí a houževnatostí podat skvělé výkony.

Po jakém výsledku mohu vstoupit do Mensy?

Ve starší věkové kategorii 17 let a výše, můžete udělat 6 chyb a musíte mít 30 otázek správně.

 Jak se vlastně pozná na první pohled typicky nadaný žák?

Na první pohled to asi úplně jednoznačné není, ale děti většinou než jdou do školy, tak se naučí číst tak nějak intuitivně samy, jsou lehce nepraktičtí. To znamená, že úplně moc neřeší, co mají na sobě, jestli je to správnou stranou dopředu, občas něco zapomenou a něco ztratí.

Asi není jednoduché vychovávat tyto nadané děti? Existuje nějaká jednoduchá rada pro rodiče, jak k nadaným dětem přistupovat?

Jako ke všem dalším dětem -  s otevřeným srdcem. Je důležité  vnímat potřeby dětí, pokusit se jim pomoct a trošku se pokusit harmonizovat případné nedostatky, nebo horší stránky.

Určitě to v životě nemají úplně jednoduché, v čem to mají těžší? 

Jednoduché to určitě nemají, hlavně v tom, že se potřebují trošku sociálně zapojit, tyto děti mají od mala hodně jiná témata, takže se jim hůře zapadá. Jejich mozek velmi pečlivě všechno řeší, tím pádem mají trošku jiný pohled na svět. To co my přehlížíme, oni vidí.

Když se ještě vrátíme zpět do školy, jak se projevují žáci s mimořádným intelektem ve škole, v kolektivu a vůbec prospěchově?

Je rozdíl mezi dítětem šikovným a mimořádně nadaným. Šikovné dítě je klasický jedničkář, má dostatečný potenciál, aby vše zvládnul. Je tvárný a pracovitý. Školní úspěch je v tomto případě skoro zaručený. U žáků s mimořádným nadáním je to tak, že často kladou k otázce doplňující otázky, aby se opravdu dozvěděli podstatu toho, na co mají odpovídat. V momentě kdy nejsou zaměstnaní tak zlobí, nebo si utíkají do svého světa. Nadané dítě, nemusí být ve škole úspěšné, je to také dané tím, že s nimi my pedagogové neumíme pracovat. Bylo by fajn, kdybychom se dozvěděli více informací, jaká jsou daná specifika těchto dětí, co s nimi lze dělat a na co lépe reagují. Úplně nejhorší je u těchto dětí memorování, protože opakovat po někom něco, co vymyslel, jim není vlastní.

Kolik je v České republice lidí, kteří mají nadprůměrné IQ?

To je klasická statistika. Průměrné IQ je sto, padesát lidí má IQ 100 a vyšší, padesát lidí ze sta má 100 a vyšší. Pokud mluvíme o mimořádném intelektu, tak to jsou 2 %. Na české stupnici to znamená IQ 130 a vyšší.