Zelení chtěli zkrátit životnost všech pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových.
Pokud by voliči návrh v referendu schválili, musely by se tři elektrárny zavřít už příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce 2029.
Švýcaři v neděli ve všelidovém hlasování odmítli iniciativu zelených, kteří chtěli zkrátit životnost všech pěti jaderných elektráren v zemi na nejvýše 45 let a zároveň zakázat výstavbu nových. Pokud by voliči návrh v referendu schválili, musely by se tři elektrárny zavřít už příští rok, čtvrtá v roce 2024 a poslední v roce 2029. Uvedená pětice momentálně vyrábí dvě pětiny švýcarské elektřiny, upozornila stanice BBC na svém webu. Proti návrhu se nakonec vyslovilo 54,2 procenta hlasujících a 20 z 26 kantonů.
Ke schválení iniciativy, kterou kromě Švýcarské strany zelených a části levice podporovala také různá ekologická hnutí, byla podle švýcarských zákonů o referendu nutná nejen většina všech hlasujících voličů (Volksmehr), ale i souhlas "kantonální většiny" (Ständemehr), přičemž z 26 kantonů má 20 celý hlas a šest disponuje hlasem polovičním.
Krátce po poledni bylo jasné, že iniciativu odmítli lidé v 11 kantonech a v jednom bývalém "polokantonu", a iniciativa tak již nemůže získat "kantonální většinu". Nakonec v neprospěch návrhu dopadly výsledky ve 20 kantonech; odpůrci jaderné energetiky zvítězili jen v šesti.
Po sečtení všech odevzdaných hlasů se navíc ukázalo, že iniciativu odmítla i většina všech hlasujících, konkrétně 54,2 procenta. Průzkumy před referendem přitom předpovídaly velmi těsný výsledek. Volební účast se pohybovala kolem 45 procent.
Jako u mnoha jiných referend se také u toho nedělního projevily rozdílné názory obyvatel různých částí země. Zatímco ve frankofonních kantonech na západě iniciativa uspěla, v německojazyčných ztroskotala. V kantonu Schwyz v centru Švýcarska se proti návrhu vyslovilo dokonce 68 procent voličů, největší podporu naopak získal v městských kantonech Basilej a Ženeva, kde ho podpořilo kolem 60 procent hlasujících.
Švýcarští zelení referendum prosazovali od zničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou tsunami v březnu 2011 s argumentem, že stárnoucí elektrárny přestávají být bezpečné.
V reakci na Fukušimu švýcarské úřady ohlásily záměr jaderné elektrárny postupně odstavit. Vláda a průmysl argumentují, že rychlý odchod od jádra by mohl zvýšit závislost na fosilních palivech a také způsobit výpadky.
Vláda má plán odstavit jaderné elektrárny "na konci jejich přirozené životnosti". To je však pro odpůrce jaderné energie příliš vágní pojem, umožňující provozovat reaktory teoreticky donekonečna.
Zelení proto před čtyřmi lety začali se sběrem 100 tisíc podpisů, což je podmínka pro uspořádání lidového hlasování na celostátní úrovni, jak předvídá systém přímé demokracie v osmimilionové zemi helvétského kříže.
V hustě osídleném Švýcarsku není žádná z pěti stávajících jaderných elektráren vzdálena více než 70 kilometrů od městských center. Vzhledem ke znepokojení veřejnosti nebyla v zemi nová jaderná elektrárna postavena od roku 1984.
Švýcarsko má od uzavření elektrárny v britském Oldbury nejstarší jaderné elektrárny na světě. Beznau I začala dodávat elektřinu do sítě již v roce 1969, Beznau II a Mühleberg v roce 1972. O sedm let později následoval Gösgen a v 80. letech se přidala poslední elektrárna Leibstadt.
Současná vláda už oznámila, že se chystá příští rok předložit voličům v referendu návrh na postupné utlumování činnosti všech jaderných elektráren v zemi. Poslední z nich by se podle něj měla uzavřít v roce 2050.

Švýcarsko provozuje

JE Beznau 1,2, od 1969/1971 (2x PWR 380 MWs)

JE Goesgen, od 1979 (PWR 970 MWe)

JE Leibstadt, od 1984 (BWR 1120 MWe)

JE Muehleberg, od 1972 (BWR 350 MWe)

Jádro produkuje 35 % portfolia výroby elektrické energie, 52 % je hydro, zbytek import.

Zdroj: ihned.cz