Důvodem pro toto zjištění je to, že rozumíme tomu, jak se radionuklidy šíří životním prostředím a jak může dojít k ozáření lidí. Pokud tyto cesty „zablokujeme“, tak se dá ozáření účinně zabránit. Opatření, která provedla japonská vláda, zejména včasná evakuace a monitorování potravinového řetězce, významně pomohlo snížit ozáření obyvatelstva. Profesor Robert Gale z Imperial College London řekl, že při zemětřesení a tsunami v oblasti Tohoku zemřelo v roce 2011 okolo 20 000 lidí. Žádné z těchto úmrtí však nesouviselo s radioaktivitou z elektrárny. Profesor Gale prezentoval výsledky dozimetrických měření  10 000 obyvatel z okolí Fukušimy:

•          5 800 obdrželo dávku menší než 1 millisievert (mSv);

•          4 100 obdrželo dávku v rozmezí 1 až 10 mSv;

•          71 obdrželo dávku v rozmezí 10 mSv až 20 mSv;

•          2 obdrželo dávku v rozmezí 20 mSv až 23 mSv.

Pro porovnání každý obyvatel USA dostane průměrnou dávku 3.1 mSv ročně z přírodního pozadí.

Statisticky obdržené dávky v Japonsku znamenají zvýšení rizika nemocí z ozáření neuvěřitelně málo – cca 0,002 % a takto malá hodnota je z vědeckého hlediska velmi těžce přiřaditelná k události ve Fukušimě. Totéž potvrdil i John Boice, profesor medicíny z Vanderbilt University School of Medicine, který nevidí možnost vědeckého zdůvodnění jakýchkoliv onemocnění s takto nízkými dávkami. Japonská vláda provádí rozsáhlé výzkumy, aby rozptýlila případné obavy obyvatelstva.