Stipendista Vladimír Šula: Energetika je obor, který má smysl

 Můžete popsat náplň práce stipendisty?

Práce stipendisty je totožná s prací běžného studenta vysoké školy. Rozdíl je pouze v tom, že prakticky nemáme možnost si studium rozvolnit v případě opakování nějakého předmětu. Důsledkem je to, že studium beru možná vážněji než většina mých spolužáku, ale taky se určitě najdou výjimky. Do práce stipendisty se dá zařadit i absolvovaná praxe na elektrárně Dukovany a Letní univerzita na Jaderné elektrárně Temelín. Obě dvě tyto příležitosti považuji za velkou výhodu a přínos oproti ostatním.

Jaká byla vaše cesta ke stipendijnímu programu?

Ke stipendiu jsem se dostal díky přednášce Lindy Štraubové na střední škole v Třebíči, kdy nám při semináři fyziky představila tento stipendijní program Bakalář. S Lindou jsem si domluvil termín psychotestů, které jsem úspěšně složil. Po jejich absolvování jsem měl nějaký čas na rozmyšlenou, jestli opravdu na tuto nabídku kývnu. Byl jsem rozhodnut téměř okamžitě. Následovala lékařská prohlídka a podpis stipendijní smlouvy.

Co vaše plány a představy o budoucnosti?

Pokud budu brát blízkou budoucnost, tak můj plán je jednoznačně úspěšně dokončit  studium na Vysokém učení technickém a následně na školícím středisku v Brně. Pak bych rád nastoupil na pozici na operátora sekundárního okruhu. Dál jsem nad svojí budoucností moc nepřemýšlel. Na otázky typu kolik budu mít dětí a jakou barvu bude mít moje auto, je ještě brzo.

Energetika není obor pro každého. Jaký je váš vztah k ní?

Pro mě je to obor, který má smysl. Chápu to jako takovou službu společnosti, protože energie, zvláště pak ta elektrická, je potřeba snad ke všemu. Jaderná energetika mě navíc přitahovala už od dětství a k humanitním vědám jsem nikdy netíhnul, takže jsem moc na výběr ani neměl.

Lákala vás energetika od mala? Čím jste chtěl vlastně být jako malý kluk?

Protože jsem vždycky hrál fotbal, můj sen byl určitě stát se fotbalistou. Pak, až jsem si uvědomil, že tudy cesta asi nepovede, jsem přehodnotil situaci a chtěl jsem být programátor a jistou chvíli i vědec.

Máte v životě nějaký vzor?

Za svůj dosavadní život jsem vystřídal spoustu vzorů, ale nikdy jsem neměl touhu být přesně jako někdo jiný. Spíš jsem se snažil brát si od každého to nejlepší. Ale jmenovat můžu například Richard P. Feynman, Jan Kopka, Lance Armstrong (ten si to v poslední době dost pokazil :), Stephen Covey, Nikola Tesla a mnoho dalších.

Studium na VUT není jednoduché a člověk si potřebuje občas odpočnout. Jak to děláte vy?

Protože opravdu většinu času sedím na přednáškách nebo u stolu při vypracovávání protokolů, snažím se ve volném čase co nejvíc sportovat. Hraju fotbal, jezdím na kole nebo se jdu proběhnout. Rád si ale poslechnu dobrou muziku nebo přečtu knížku.

Prozraďte nám nějakou zajímavost o sobě.

Strašně se bojím žab a z ropuch mám snad i fóbii.