Tři stany, které používá armáda či záchranáři má nově také JE Dukovany a to v návaznosti na doporučení a opatření vyplývající z evropských zátěžových testů.
Stany slouží v rámci havarijní připravenosti jako záloha umožňující rychlé a operativní vytvoření zázemí havarijního štábu pro případ nedostupnosti lokality elektrárny a záložního havarijního střediska v Moravském Krumlově.
Je možné je nafouknout za necelých pět minut, vejde se do nich třeba základní vybavení havarijního štábu, nebo zasahujících jednotek. Jsou tepelně izolované a připravené na teploty od mínus třiceti do plus šedesáti stupňů Celsia, vichřici, nebo zatížení sněhem. Tak vypadá šestice charakteristicky oranžových stanů, které zakoupila společnost ČEZ v návaznosti na opatření vyplývající z evropských zátěžových testů.
„Věřím, že je nikdy doopravdy potřebovat nebudeme. Ve skladech ale ležet nebudou, samozřejmě s nimi budeme cvičit. Úroveň bezpečnosti a připravenosti, i na velmi nepravděpodobné situace, je totiž nutné stále zvyšovat. A stany jsou jedním ze střípků mozaiky praktických opatření, které realizujeme,“ odůvodňuje nákup ředitelka bezpečnosti Skupiny ČEZ Iva Kubáňová.
Celkem šest nafukovacích stanů, každý o rozloze necelých padesát metrů čtverečních, se rovnoměrně rozdělí mezi obě české jaderné elektrárny. Jde o kompletně české výrobky, které v různých modifikacích používají záchranáři, nebo armáda. Jsou připraveny na to, aby pojaly desítky lidí na delší dobu. Na starost je dostanou hasičské jednotky, které jsou umístěné přímo na elektrárnách.
Nedílnou součástí jejich vybavení je elektrocentrála, výkonné topení, osvětlení i klimatizace. To vše se přitom bez problémů vejde i do menší dodávky a unesou to čtyři lidé. Doplnění hasičského vybavení patří mezi opatření nepřímo navazující na takzvané stress-testy přijaté Evropskou komisí po událostech v japonské Fukušimě. JE Dukovany podobně jako JE Temelín v jejich rámci mimo jiné rozšířila způsoby chlazení reaktoru, které posilují jadernou bezpečnost elektrárny, rozšířila počet nezávislých záložních zdrojů elektřiny, nebo zvýšila kapacitu zařízení na likvidaci vodíku. Všechna opatření jsou zaměřena také na zvýšení odolnosti a zvládání mimořádných klimatických událostí, tak aby je jaderná elektrárna zvládala nejméně po tři dny úplně sama, bez jakékoliv pomoci zvenčí.