Snem Viktorie Pečerové je vidět polární záři. V Norsku se jí to podaří

Jejím snem je procestovat co nejvíce zajímavých míst. Ze všech nejvíc toužila vždy po Norsku. „Netušila jsem, že se mi tento sen díky programu Erasmus+ splní už v mých dvaceti letech,“ říká. Čtvrtý semestr vysoké školy tak tráví na Inland Norway University of Applied Sciences ve městě Lillehammer, studuje tam norský jazyk a tvorbu videí pro sociální sítě. Bydlí na studentských kolejích a do školy to má pět minut.

 

Viktorie, jak na tebe Norové zapůsobili? Jací jsou?
Než jsem do Norska přiletěla, na online schůzce nám norské koordinátorky sdělily, že se nemáme divit, když se s námi naši norští spolubydlící nebudou chtít nějakou dobu bavit. Obecně se o Norech říká, že jsou spíše odtažití. Jakýkoliv Nor, se kterým jsem se tu zatím bavila, byl milý a ochotný mi s čímkoliv pomoct. Musíte být však první, kdo promluví.

V Norsku jsi pár týdnů, ale přesto - pochytila jsi už nějaké místní či norské zvyky?
Jsem tu opravdu krátce. Ale například 17. května budu mít možnost zúčastnit se norského státního svátku tak zvaného Dne ústavy (Grunnlovsdagen). Norové v tento den chodí oblékaní v tradičních oblecích (Bunad) a městy prochází průvody, zpívá se a oslavuje.

Jak ti chutná norské jídlo?
Co se týče norského jídla, to není zase tak vyhlášené. A upřímně, na velrybu opravdu chuť nemám. Co mi však přijde zajímavé je, že tu v obchodech s potravinami mají většinou celý regál věnovaný pouze přísadám na tacos. Ještě jsem však nepřišla na to, proč je tento mexický pokrm v Norsku tak oblíbený.

Předpokládám, že se zatím domlouváš spíš anglicky. Rozumíš už některým norským slovům?
Ještě než jsem vůbec věděla, že poletím do Norska, učila jsem se norštinu sama. Přestože jsem se učila převážně jen v aplikaci Duolingo, mám teď alespoň nějaký základ do norského kurzu, který tu absolvuji. Snažím se využívat toho, co norsky znám například v obchodě. Když se mě prodavač zeptá „Vil du ha en pose?“, vím, že mám odpovědět „Nei, takk“, protože už tašku mám. S ostatními studenty se však bavíme anglicky.

Už jsi byla na podobném zahraničním pobytu, nebo je to tvoje první zkušenost?
Pokud se nepočítají dovolené, což nejspíš ne, tak zkušenosti se zahraničními pobyty nemám. Hlavně ne, takhle dlouhými. Taky je to poprvé, kdy jsem v zahraničí úplně sama. Je to pro mě velká změna. Učím se větší samostatnosti a zvládání samoty a jsem zvědavá, co všechno mi tenhle pobyt přinese nového a co se naučím nejen o sobě.

Severská země je zcela odlišná než Česko. Co jsi už viděla a co máš v plánu zažít?
Mým snem je vidět polární záři. Přestože je možné ji zahlédnout i v Lillehammeru, nejspíš se ji pojedeme s kamarády pokusit ulovit do Tromsa. Taky plánujeme navštívit Oslo, Bergen, Lofoty, nějaké fjordy a spoustu dalších míst. Myslím, že nám toho může hlavně norská příroda nabídnout opravdu hodně. Dále jsme měli jako Erasmus studenti například volný vstup na Světový pohár v bobech a každý týden jsou tu pro nás pořádané nějaké akce, kde se můžeme lépe poznat. Taky se potkáváme i mimo tyto studentské akce. Chodíme spolu třeba na túry či bruslit.

Co počasí? Určitě tam bude větší zima než v Dobelicích nebo v Brně.
Když jsem poslala domů fotky, aby viděli, kolik sněhu tady je, moje dvanáctiletá sestra mi záviděla. Teploty mi však už tolik nezávidí. Ten týden, co jsem přijela, tu bylo okolo -20̊˚C a průměrně se tu teplota pohybuje mezi -8 až -15˚C. Ovzduší je tady však sušší než u nás, takže zima není tak vlezlá a vlhká. Stále si však na sebe beru čtyři vrstvy plus bundu, když jdu ven na déle než hodinu.