Silvie Klusáčková si vybrala netradiční hudební nástroj – lesní roh. Je členkou Babylonských trubačů a už podruhé doprovázela tříkrálový průvod z Kramolína na rozhlednu Babylon, podle které mají trubači své jméno.
Jak se dali dohromady Babylonští trubači?
Potkali jsme se různě na kurzech, kde jsme se učili dout na lesní rohy. Každý pochází z jiného koutu Vysočiny. Jsme otevřený soubor a každý se k nám může přidat. Náš název odkazuje k rozhledně Babylon. Vymyslel ho náš člen, který je z Kramolína.
Výšlapu na Babylon jste se účastnili už loňský rok?
V Kramolíně se rozhodli obnovit výšlapy k rozhledně a vybrali tříkrálové datum. Náš sbormistr, který je z Kramolína, Mirek Nováček, prohlásil, že výšlap k Babylonu musí být s trubači. Tak jsem tu už po druhé a určitě budeme i po třetí.
Zvládne troubit na lesní rok každý? Je to těžké?
Nezdá se to, ale je to opravdu těžké.
Jak jste se k troubení dostala vy?
Přes myslivost. Dělala jsem si se švagrovou lovecký kurz. Lovci z nás nebudou, ale díky tomu jsme na loveckých závodech slyšely trubače a tam jsme se se švagrovou rozhodly, že do toho půjdeme.
Musíte trénovat často?
Ideálně každý den. Všechno se hraje nátiskem a nátisk je sval, který potřebuje trénink. Pozná se každý den, který se nehraje.
Takže trénujete každý den?
Snažím se. Docela se mi to daří.
Kde vás můžeme slyšet?
Scházíme se na honech a na plesech. Na konci dubna bude v Náměšti přehlídka trofejí a tam budeme na zámeckých schodech troubit.