Rozhovor s předsedou Občanské bezpečnostní komise JE Dukovany Alešem Johnem

Pane předsedo, každoročně se setkáváte se slovenskými kolegy na rozličných zajímavých místech. Kam jste vyrazili letos?

Ano, obzvlášť dnes v uspěchané době a on-line setkávání si uvědomujeme, že osobní setkání, které stále držíme je velmi přínosné, jak po odborné, tak po lidské stránce. Na konci října jsme se se členy OBK EDU, OIK EBO a OIK EMO (Občanské informační komise JE Mochovce a JE Jaslovské Bohunice) setkali v Praze, kde jsme navštívili ČVUT FJFI a pracoviště školních reaktorů VR 1 a VR 2 v pražské Troji. Druhý den jsme měli možnost prohlédnout si  ÚRAO (úložiště radioaktivních odpadů) Richard v Litoměřicích, které provozuje státní společnost SURAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů). 

Co bylo na těchto místech zajímavé?

Školní reaktor VR1 je v provozu na FJFI od roku 1990 a je vyžíván zejména k výuce. V programu výuky je zahrnut i trénink operátorů JE EDU a ETE. Při naší návštěvě jsme se dokonce s několika studenty přímo na místě potkali. Mají skvělou příležitost vyzkoušet si funkčnost klasického jaderného reaktoru bazénového typu o tepelném výkonu několik desítek wattů. Kromě běžného provozu je reaktor využíván jako zdroj neutronů pro rozličné fyzikální experimenty.

A k tomuto reaktoru nedávno přibyl další, novější, je to tak? 

Ano, druhý reaktor VR2, který byl zprovozněn začátkem letošního roku je tzv. podkritický reaktor, což znamená, že pro vyvolání štěpné reakce je nutný vnější zdroj neutronů. Pokud je vypnutý neutronový zdroj, reakce nemůže proběhnout. 

Co je ale velmi zajímavé a rád bych zmínil je, že oba dva školní reaktory jsou výsledkem spolupráce konstrukce a výroby českých firem.  

Jak velké náklady jsou spojeny s provozem těchto dvou reaktorů?

Provoz není náročný. Vzhledem k nepatrnému tepelnému výkonu obou reaktorů, není jaderné palivo spotřebováváno a počítá se s jedinou zavážkou paliva na celou dobu provozování reaktorů. 

A jaká byla návštěva úložiště Richard a kde se vlastně toto úložiště nachází?

Úložiště Richard leží blízko města Litoměřice, je vybudováno v původním podzemním vápencovém dole, který byl za války využíván pro vojenskou strojní výrobu. Jsou zde ukládány středně a nízko aktivní odpady, které vznikají v průmyslu, výzkumu, zdravotnictví atp. 

Nutno zdůraznit, že zde není ukládán odpad, resp. použité palivo, které vzniká v jaderných elektrárnách. Ten zůstává v areálu elektrárny Dukovany, Temelín. Vysoce aktivní materiály (zejména kobaltové zdroje z ozařovačů) jsou v úložišti pouze skladovány a trvale uloženy budou až v připravovaném hlubinném úložišti.

Jak jsou odpady skladovány, v jakých nádobách?

Odpady jsou zde uchovávány v nerezových obalových souborech, které jsou po zaplnění ukládacích kojí zabetonovány.

Jaké novinky, zajímavosti jste se od kolegů dozvěděli?

Vzájemně jsme se informovali o aktuální situaci v českých a slovenských jaderných elektrárnách. Zazněla informace o spouštění EMO 3, o přechodu na nového dodavatele jaderného paliva pro ČEZ, prodloužení kampaně na EDU i ETE a také situace s výběrem lokality pro hlubinné úložiště RAO jak v Česku, tak na Slovensku. 

Jaké máte plány na příští rok?

Střídáme se, tedy příští setkání bude na Slovensku a necháme se překvapit, co zajímavého nám naši kolegové ze Slovenska představí.