Rozhovor s Michalem Zoblivým, šéfem Jaderné bezpečnosti

Toto místo vzniklo transformací pozice  manažera útvaru jaderná bezpečnost a havarijní připravenost, které pokrývalo všechny tyto oblasti  na obou lokalitách, tedy v jaderné elektrárně Dukovany a Temelín. Od nového roku existují tři útvary: Bezpečnost EDU, Bezpečnost ETE a Jaderná bezpečnost, která je společná pro obě elektrárny.

Můžete nám přiblížit činnost vašeho útvaru?

Útvar Jaderná bezpečnost je společný pro obě jaderné elektrárny. Nastavujeme požadavky jaderné bezpečnosti, zabezpečujeme vnější zpětnou vazbu, to znamená vstup informací z vnějšího světa k nám i od nás, a oblast hodnocení bezpečnosti. Do hodnocení bezpečnosti spadá pravděpodobnostní část (PSA) a tzv. deterministická, kdy se uplatňuje konzervativní přístup při hodnocení bezpečnosti. Pod Jadernou bezpečnost také spadá útvar  Accident management, který má na starosti zpracovávání předpisů pro řešení abnormálních a mimořádných stavů, včetně návodů pro řešení těžkých havárií. Zabývá se i prevencí vzniku mimořádných situací, především v oblasti zodolňování projektu elektráren. Úzce spolupracujeme s útvarem Havarijní připravenost, který řeší zmírňování následků havárií.

Které záležitosti v současné době řešíte?

Stále řešíme provozní věci. Elektrárny jsou neustále v provozu, takže se objevují situace, kdy je potřeba něco posoudit. Hodně práce máme v souvislosti se stress testy, což je hodnocení bezpečnosti elektráren, které přišlo jako požadavek z Evropské komise po havárii ve Fukušimě. Vznikl dokument, kde je zhodnocený stav všech jaderných elektráren v Evropě a tím také prostor pro zvyšování bezpečnosti elektráren.

Můžete uvést konkrétní příklad, kde máme prostor pro zlepšování?

Jedná se například o školení z problematiky těžkých havárií. Ze stress testů vyplynulo, že frekvence školení by mohla být ještě větší. Čeká nás tedy jeden velký balík na zlepšování – výcvik a školení. Budeme zvyšovat periody školení a také předávat ještě více informací. Musíme připravit mnoho hodin školení, připravit podklady, vylepšit dokumentaci.

V únoru se do ruského regionu Čeljabinsk zřítily úlomky meteoritů. Právě v této oblasti se také nachází jaderná elektrárna. Pracuje bezpečnost také s touto možností, tedy s pádem meteoritů na elektrárnu?

Samozřejmě. Bezpečnost elektráren zahrnuje i působení vnějších vlivů, do kterých patří i pád meteoritu. Pravděpodobnost pádu meteoritu je velmi malá. Existují události s vyšší četností výskytu, kterými se musíme zabývat přednostněji, např. extrémní klimatické podmínky – vítr, sníh, déšť.

Co si máme představit pod pojmem havárie?

Havárie je problém většího charakteru, při kterém se může objevit aktivita mimo výrobní prostory. Když hovoříme o havárii, jedná se už o kombinaci selhání více bezpečnostních prvků. Bezpečnostní ochrana je totiž několikastupňová. Nejznámější případ havárie je událost

Ve srovnání se zahraničním se Češi jaderné energetiky tolik nebojí. Čím si to vysvětlujete?

Můj osobní názor je ten, že to je politická hra. Lidé v zahraničí, kteří říkají, že jaderná energetika je nebezpečná, neví, proč to říkají. V České republice, v okolí jaderných elektráren, je velmi dobrá informovanost obyvatel. Starostové okolních obcí jsou přímo vtaženi do některých problematik, účastní se konferencí, dostávají informace. Platí zde jednoduchá rovnice: když informace mám, tak se nebojím, když je nemám, tak se bojím. V Německu a v Rakousku je problém v tom, že nedostává slovo také druhá strana a lidé mají zkreslený pohled způsobený podáním informací jen z jedné strany.

Co děláte, když nepracujete?

Ještě než jsem nastoupil na tuto pozici, kandidoval jsem do obecního Zastupitelstva a dělám místostarostu u nás v obci – v Kratochvilce. A to je druhá práce. Ale mám rád kolo a lyže, takže když najdu trochu volného času, tak rád vyrazím na kolo, v zimě na lyže.