Rozhovor o Thajsku

Lucie Pátková pochází ze Žďáru nad Sázavou, v současné době bydlí v Brně. Vystudovala žurnalistiku a český jazyk. Pracuje jako lektorka češtiny pro cizince. O prázdninách se vydala na několikatýdenní cestu do Thajska.

Proč sis vybrala zrovna Thajsko?

To byla docela náhoda. Kamarádi se mě zeptali, jestli bych s nimi nechtěla jet do Thajska. V první chvíli jsem byla nadšená. Pak jsem začala přemýšlet, jestli je to dobrý nápad, ale řekla jsem si, že je to super příležitost a tak jsem souhlasila.

Nebála ses o svoji bezpečnost i co se týče nemocí?

Bála. Pár dní před odjezdem jsem si říkala, proboha Thajsko! Vždyť tam něco chytnu! Nechala jsem se ale naočkovat proti žloutence a tyfu a doufala jsem, že to bude v pohodě.

Kde jste byli ubytovaní?

Po hotelech. Jelikož jsme tam nebyli v hlavní sezóně, ale v červenci,  nebyl problém ubytovat se v levnějších hotelech.

Jaké bylo počasí?

Červenec není hlavní sezóna Thajska. V této době je tam období dešťů, což bylo docela  fajn, protože cestovat se v takovém vedru po výletech není nejpříjemnější.To se samozřejmě odráží i na cenách hotelů, tudíž  ubytování bylo  levnější než třeba v  takovém prosinci, kdy je tam velké množství turistů.

A co stravování? Ochutnala jsi nějaké místní speciality?

Thajské jídlo spočívá v tom, že vám dají nudle nebo rýži se zeleninou a kuřecím masem, někdy i s kešu oříšky. Je to jejich základní strava, kterou jsem měla často. Ale po čtrnácti dnech toho má člověk dost. Zašla jsem si proto na hamburger, koupila ovoce. Na brouky a podobné speciality jsem ale chuť neměla a ani to nebylo moc k dispozici.  Co se týče pití, pili jsme různé kombinace a příchutě šejků.

Na co budeš ještě dlouho vzpomínat?

Určitě to je jízda na slonech. To, jak plácali ušima, na to nezapomenu nikdy. Pak had, kterého jsme viděli přes cestu. Byl obrovský a prý mám všude říkat, že to byla černá mamba. A nakonec malí tygříci v zoo, se kterými jsme se fotili a nezapomenutelná pláž a moře.

Lucie Huslíková