První živý betlém přes osmi sty lety
Betlém pochází z latinského slova Bethlehem, což znamená dům chleba. Tento název odkazuje na město Betlém v Judsku, místo, které je podle Nového zákona v Bibli uznáváno jako místo narození Ježíše Krista. Poprvé byla scéna narození Ježíše zobrazována v raném křesťanství, ale konkrétní zvyk vytváření betlémů, jak je známe dnes, má svůj původ pravděpodobně ve 13. století.
Kdo „vymyslel“ betlém?
Sv. František z Assisi je často považován za otce tradičního betlému. V roce 1223 vytvořil první živý betlém v Grecciu, Itálie, aby přiblížil příběh narození Ježíše lidem. Jeho betlém byl jednoduchý, s lidmi a zvířaty, a byl záměrně založen na skromnosti a pokoře, které představovalo narození Krista v chudobě.
Rozšíření betlému po Evropě
Po Františkově iniciativě se tradice betlémů rychle rozšířila po Evropě. Každá země přidala své jedinečné kulturní a umělecké vlivy. V Německu, Rakousku, České republice a dalších zemích střední Evropy se staly betlémy součástí lidového umění, často vyřezávané ze dřeva. Betlémářství patří k tradici spjaté s Třebíčí. Dnes téměř každá obec, nejen v okolí Jaderné elektrárny Dukovany, má svůj betlém. Lidé se na něj chodí dívat a vyprávějí dětem ten starodávný příběh o narození Ježíška.