Teď však velkolepé plány dostávají výrazné trhliny. Už nyní je jisté například to, že v roce 2024 Poláci svou první energii z jádra určitě nevyrobí.

Příčinou všech potíží se stal fakt, že polská státní energetická společnost náhle vypověděla smlouvu australské firmě Worley Parsons, jejíž pracovníci prováděli průzkum lokality, v níž měla v příštím desetiletí elektrárna vyrůst.

Proč se Poláci ke zrušení zakázky za v přepočtu více než jednu miliardu korun odhodlali, není zcela zřejmě. Spekuluje se však o tom, že průzkumné práce probíhaly pomalu a jejich cena navíc byla příliš vysoká.

Přestože polští zákonodárci se zatím zdráhají potvrdit, že se výstavba elektrárny zpozdí, odborníci o tom už nyní hovoří naprosto otevřeně. Podle optimistických analýz by první elektřina z jádra mohla ke spotřebitelům zamířit s dvouletým zpožděním. Jiní odborníci se však obávají, že není jisté, zda se projekt vůbec někdy podaří dotáhnout do konce.

Polsko přitom nové energetické kapacity nutně potřebuje. Kromě snižování závislosti na ruském plynu totiž bude muset brzy začít s uzavíráním zastaralých uhelných elektráren, které do ovzduší vylučují nadlimitní množství oxidů uhlíku.

Kdy však dělníci vlastní stavební práce zahájí, je zatím ve hvězdách. Optimistické předpoklady hovoří o roce 2019. Proti tomuto datu však hraje fakt, že Poláci doposud ani nerozhodli, jaká firma novou elektrárnu postaví. Favoritem výběrového řízení je francouzská Areva, zájem však v projevily i další společnosti.