Procházka pod Brnem aneb Podívejte se pod brněnské ulice

Dosavadní celková délka kolektorů v Brně je 21 km a jistě není konečná. Výstavba podzemního kolektoru pro vedení inženýrských sítí je sice nákladná, ale protože je průchozí pro kontrolu a obsluhu, nemusí se v případě jakékoliv poruchy rozkopávat povrch vozovky nebo chodníku a její odstranění trvá kratší dobu.

Prohlídková trasa navázala po roce na první otevřený úsek, který seznamoval návštěvníky s moderní technickou stavbou, jejím provozem, údržbou a využitím v městské infrastruktuře.

Dříve než s průvodkyní sestoupíte do podzemních prostor vedoucích pod ulicemi Josefská, Masarykova, Orlí, Radnická, Jánská a Minoritská za dobrodružstvím, seznamte se v krátkosti s historií jeho vzniku a s pojmy které jej provází.

Sklepení sloužilo k úkrytu a skladování

Téměř každé historické město mělo své podzemí, které sloužilo v první řadě pro skladování potravin, k rozvodu vody z hlubokých kopaných studní a k odvádění splašků samostatnými stokami. V dobách válečných sloužila sklepení i k obraně či úkrytu obyvatel. Postupem doby se do kolektorů umísťovaly další inženýrské sítě – elektrické, plynové, teplovodní a telekomunikační. Ty se ukládají do tzv. sekundárních kolektorů hloubených asi 5 metrů pod povrchem země. Primární kolektory byly kutané hornickými pracovními postupy až v hloubce 30 metrů pod zemským povrchem! Do jejich prostor se však v rámci prohlídky nedostanete a až uvidíte jejich snímky zavěšené na nosných konstrukcích sítí, nebudete toho litovat. Jsou tu totiž místa, která by zvládli jen zkušení speleologové.

Podle ptáka poznali množství plynu v podzemí

Nemějte obavy, že při prohlídce, kterou musíte absolvovat se zapůjčenou helmou, uvidíte jenom kabely, roury a potrubí. Po zhlédnutí instruktážního filmu vás čeká několik sektorů s tématy archeologie, historického vodovodu, kanalizace a kolektoru, na panelech se seznámíte s mnoha brněnskými studnami, zajímavým vývojem názvů některých ulic a náměstí, s poměrně nedávnými objevy dosud neznámých prostor i s přístroji na měření úniku plynů nebo vody. Vaší pozornosti jistě neujde klícka s atrapou stehlíka. Živý pták dříve signalizoval nadměrnou koncentraci plynů. V archeologické expozici si můžete prohlédnout řadu artefaktů objevených při stavbě nových kolektorů. Kromě kutacího pracovního nářadí jsou tu vystaveny i předměty objevené při čištění historických studní jako brýle s jedním sklem, kovové podrážky bot, jídelní příbor, malý růžový dětský medvídek a nejrůznější mince. Mezi objevy se nachází i fragment dřevěného vodovodního potrubí a část dřevěného roubení studny, která je nyní postavena na nádvoří hradu Špilberka.

Procházka pod Brnem

Češi rádi přejmenovávají ulice i náměstí po změně společenských či politických poměrů.  Většina ulic, pod kterými budete procházet a možná při tom zaslechnete i dunění projíždějící tramvaje, změnila svůj název až 7x. Zajímavé je, že nynější náměstí Svobody bylo po nástupu Adolfa Hitlera pojmenováno dne 17. 3. 1939 po Vůdci, ale název vydržel pouhý jeden den! Dne 18. 3. se orientační tabulky přemalovaly na Freiheitsplatz. Možná to zařídil sám Hermann Göring, po němž se v době okupace jmenovala Masarykova třída ústící do náměstí. Ostatně ta se vracela ke svému názvu ve druhé polovině minulého století třikrát a doufejme, že již naposled.

Informace k prohlídce

Prohlídka končí tam, kde začíná. Vstup do podzemních kolektorů je z ul. Josefské vedle domu č. 15. Z Hlavního nádraží se sem dostanete za 5 minut. Je rozdělena na dva okruhy – malý má délku 630 m a trvá asi 1 hodinu, velký je dlouhý 1 100 metrů a trvá o půl hodiny déle.

Prohlídky se konají v úterý ve 14.00 hod. a v sobotu v 10.00 hod..

Vstupné 100 a 120 Kč.

Text i foto:  Rostislav Novák