Příběh z domácí hospicové péče

Pracuji v týmu Domácí hospicové péče jako pečovatelka, dojížděla jsem dva a půl roku do jedné obce v našem okrese. Pomáhala jsem tam v jedné rodině v péči o starou paní. Tato rodina si svou babičku převzala domů z oddělení následné péče. Stará paní byla po operaci, v nemocnici přestala chodit, komunikovat, chovala se agresivně. Rodina hledala pomoc. Nechtěla dát babičku do domova pro seniory, chtěla ji mít doma u sebe. Členové rodiny chodili do zaměstnání, potřebovali, aby se o babičku někdo staral v době jejich nepřítomnosti. O tuto službu požádali náš tým Domácí hospicové péče s podmínkou, že do jejich rodiny bude dojíždět vždy pouze jedna a tatáž pečovatelka, protože babička si velmi špatně zvyká na nové lidi. Nakonec jsem v rodině pomáhala dva a půl roku.

Po návratů domů babička pookřála

Brzy po návratu z nemocnice stará paní začala s pomocí chodit a jíst. Její mysl se vyjasnila, normálně mluvila. Byla zvyklá celý život pracovat, toužila být užitečná, a tak se vrhla do činnosti. Rodina pro ni vymyslela louskání ořechů. Za několik měsíců vyloupala paní tolik ořechů, že prázdnými skořápkami naplnili dvanáct velkých pytlů na padesát kilo brambor. Když došly ořechy na louskání, paní vyklepávala mák z makovic, připravovala kytičky na hroby, loupala cibuli sazečku. Další radostí staré paní bylo, když jsem ji vezla na vozíku do přírody, do lesa. Spoluobčané z vesnice nás už znali, a myslím, že mě přijali za svou. Stará paní prožila rok a půl klidného plnohodnotného života doma, obklopena láskou svých nejbližších.

Hřejivá vzpomínka

Po roce a půl se zdravotní stav staré paní zhoršil. Postupně již nedokázala vstát z lůžka, přestávala mluvit. Její rodina měla znovu možnost předat babičku do domova pro seniory. Setrvala však u naší služby i přes obtíže náročné péče. A tak žila stará paní až do konce svého života doma. Zůstala mi v paměti i v srdci pokojná a hřejivá vzpomínka na dobrou rodinu a na společnou a dobře završenou péči o jednoho člověka.

O domácí hospicové péči

Smyslem této práce je pomáhat těžce nevyléčitelně nemocným lidem v jejich domácím prostředí, podporovat rodiny nemocných v mnohdy nelehké péči o ně, kvalitně o nemocné pečovat, povzbuzovat je, ulehčovat jim v jejich obtížích, udržovat jejich vztahy s okolním světem, podporovat je nejen fyzicky, ale i psychicky a duchovně, pomáhat jim, aby mohli v souladu se svým zdravotním stavem co nejdéle aktivně žít.

Míváme v péči i pacienty s onkologickým onemocněním v terminálním stadiu, kterým naše pečovatelky, popřípadě ve spolupráci s naší psychoterapeutkou a pastorační asistentkou, ulehčují odchod z tohoto světa,“ popisuje službu Domácí hospicové péče Oblastní charity Třebíč Hana Lišková.