Stejně jako ve všech školách, i v Dukovanech se dnes na základní škole rozdávalo vysvědčení. A my jsme byli u toho. Povídali jsme si s ředitelem Vladimírem Nahodilem, se žáky a společně jsme si připili na prázdniny.
Součástí základní školy v Dukovanech je i mateřská škola. V současnosti má třicet sedm žáků. Funguje zde odpolední družina a nově také ranní družina, která začíná v šest hodin ráno. Druhým rokem ve škole mají také keramickou dílnu, kterou žáci velmi rádi využívají. Podle učitelů je to také dobrý způsob určité psychoterapie pro děti.
Na dveře ředitelny jsem zaklepala před osmou hodinou ráno. Otevřel mi ředitel Vladimír Nahodil, který se právě připravoval na poslední školní den. Po velmi milém přivítání jsem se ho zeptala, jak by zhodnotil letošní končící školní rok. „Myslím, že nastavené cíle pro tento školní rok se nám podařilo splnit. Učíme plně podle školního vzdělávacího programu a dokončujeme evropský projekt Peníze školám. O prázdninách budeme psát závěrečnou zprávu a tím projekt ukončíme.“ Dětem začínají prázdniny, ale jak je to u ředitelů? „Na prázdniny se těším stejně jako děti. Snažím se stihnout všechny osobní věci, na které není přes rok čas. S manželkou jedeme na dovolenou do Chorvatska. Máme starší dcery, ale ty s námi na dovolené příliš nejezdí, tráví chvíle odpočinku jinak,“ říká ředitel Vladimír Nahodil.
I pan ředitel dostal poznámku
Dnes Vladimír Nahodil vysvědčení rozdává, ale byly doby, kdy je sám dostával. „Měl jsem většinou hezké vysvědčení a rodiče ze mě měli radost. Byl jsem hodný žák, ale občas jsem také dostal poznámku. Byla dokonce na půl stránky. Dodnes si to pamatuji. Poznámky nemám moc rád. Když musím rodičům něco napsat, vždy si to rozmyslím, nepíšu to hned. Vzpomínám si totiž, že pan učitel, který mi poznámku napsal ihned, v aktuálním psychickém stavu, tak z toho byla doma velká bouře,“ vypráví ředitel Nahodil.
Čas jít předat vysvědčení
Hodinky ukazují přesně osm hodin. Společně s ředitelem Nahodilem a senátorem Vítězslavem Jonášem, který v dukovanské škole prožil dětství, protože jeho otec byl zdejším řídícím učitelem dvacet let, vyrážíme za čtvrťáky a páťáky. Na učitelském stole vidím krásný dort ve tvaru knihy, který žáci darovali svému učiteli a řediteli v jedné osobě. Ředitel Nahodil všechny slavnostně přivítal, krátce zhodnotil školní rok a pak začal s rozdáváním vysvědčení. Každému řekl pár slov o jeho prospěchu. Za vysvědčení dostal pan ředitel drobné dárky a květiny. Když byla vysvědčení předána, nastal čas na oslavu. Ředitel Nahodil společně s dětmi otevřel dětské šampaňské a připili si na prázdniny.
Já jsem se ještě zeptala dětí, jak jsou s vysvědčením spokojené. Všichni s úsměvem pokyvovali, že ano. „Nejtěžší byla matematika a nejraději jsem měl výtvarnou výchovu,“ svěřil se Vladimír Pelán a dodal, že vysvědčení čekal horší, takže je moc spokojený. Katka Koudelková přiznala, že nejvíce ji bavila hudební výchova a nejtěžší byla vlastivěda. O prázdninách pojede do Tuniska k moři, za babičkou a na dva tábory. Patrik Votoupal má zase nejraději matematiku a nejmíň ho baví vlastivěda. Plány na prázdniny má podobné jako spolužáci – dovolená s rodiči, prázdniny u babičky a tábory.