Martina Opálková půjde po prázdninách do tercie na Gymnáziu v Moravském Krumlově. Letos poprvé si vyzkoušela, jaké to je být instruktorkou na letním táboře v Rešicích.
Připravit program pro děti dá určitě zabrat. Jak to šlo?
Dala jsem si s tím práci, aby je to bavilo. Musím říct, že mi to vzalo docela dost času, ale na druhou stranu mě příprava her a aktivit hodně bavila. Hledala jsem různě inspiraci a také jsem například zašifrovaná přísloví připravovala tak, aby to zvládli mladší i starší. U některých se zapotili i dospělí (smích). Na přípravě programu jsem spolupracovala s tetou, pomohl mi internet.
Ty sama jsi byla na táboře?
Naši mě poslali jako malou na tábor. Ale bez maminky jsem se bála, tak mě vzali domů. To byl můj jediný zážitek z tábora. Pak už jsem na žádném nebyla (smích).
Bydlíš v Rešicích a většina dětí byla z Rešic, takže jste se znali? Jak tě brali jako instruktorku?
Možná jsem neznala jednoho, dva – z Horních Dubňan. Ale jinak se známe, protože se potkáváme na společných akcích. Myslím, že mě docela brali a docela poslouchali. A když ne, tak zakročil někdo z dospělých. Bylo to v pohodě a moc jsem si tábor užila. Soutěžili jsme, hráli ping-pong, stříleli ze vzduchovky, měli jsme Mozkohrátky, byli jsme v jihlavské ZOO, v Permoniu v Oslavanech a na lodi na Dalešické přehradě. Byl to bezvadný týden a příští rok do toho jdu znova.