"Tak tady je ta registrační značka automobilu, kterou někdo před obcí Vladislav ztratil....." "Občanský průkaz!?" Zazní komisně. A já se rázem cítím jako provinilec, který něco provedl. “Možná ještě dostanu pokutu.” Vyskočil jsem jen z auta před policejní stanicí při cestě z televizního studia v Brně a dokady jsem nechal v autě, to se přece nesmí. Ale vraťme se na začátek dnešního příběhu.
V Jaderné elektrárně Dukovany skončila mise mezinárodních expertů, kteří tři týdny posuzovali způsob provozu elektrárny a srovnávali ho s nejlepší světovou jadernou praxí. Mám za to, že metoda, kdy si do provozu elektrárny dobrovolně a pravidelně pozvete kolegy z jiných elektráren světa aby vám pomohli posunout z bezpečnosti k ještě větší bezpečnosti je to nejlepší co můžete pro jadernou bepečnost trvale dělat.
V televizi a obecně v médiích chtějí slyšet výsledek, výsledek, výsledek,.... tak co našli co doporučili. Výsledek je ale po letech zlepšování tak subtilní, že mu většina veřejnosti nemůže ani dobře porozumět. Tak si představte, že je třeba uplatňovat ještě více a důsledněji než dosud nástroje proti lidským chybám, používat více vícecestnou komunikaci.
Co to je? Vedoucí práce dá příkaz podřízenému pracovníku: "Vypněte vypínač xy, ...rozumím, vypnu vypínač xy,.... rozuměl jste správně, vypnětě xy”, ale to nestačí, napříště doplníme ještě „....ano beru do ruky vypínač xy a vypínám ho." A takto komunikujte celou směnu, celé roky....toto je bezesporu také předcházení lidským chybám. Je to srovnání se s nejlepší světovou praxí a my to tak budeme napříště už vždy dělat..
Na ČT24 se pokouším upozornit, že nejskvělejší na tom všem je systém pravidelných mezinárodních misí a trvalého srovnávání s nejlepší světovou praxí. To je to, co nám trvale pomáhá udržet provoz elektrárny na bezpečné úrovni. „Něco takového by prospělo naší Celní správě”, podotýkám do vysílání ČT24 pln posledních událostí z metylové kauzy. Zůstávám ale nepochopen a nemám dost duchapřítomnosti prosadit se s tou myšlenkou i přes první odmítnutí znovu. Škoda.
Po návratu z "Pomáhat a chránit" rekapituluji své poslední osobní zkušenosti v průběhu půldruha měsíce. Tedy rekapituluji oznámení nálezů dvou ztracených registračních značek automobilů a jednoho vyloupeného trezorku vyloveného z Dalešické přehrady. Jako aktivní a spolupracující občan jsem nahlásil tři bezpečnostní případy. O jejich dalším osudu jsem se ale nedozvěděl vůbec nic ač si vyžádali mou adresu, mobil, E-mail. Pomáhám já vůbec policii? Nebo ji jenom obtěžuji. Nevím. Možná ale jen nemají srovnání se světem a nevědí, že vše mohou dělat i jinak. Motivovat policisty i občany. A tak nejen Celní správa, i tady by se uplatnilo srovnání s nejlepší světovou praxí. A po víkendu i v Ochranné bezpečnostní službě. Prostě všude. A to je ten nejcennější výsledek
Petr Spilka
Pořad České televize: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10101491767-studio-ct24/212411058300927/obsah/221137-zkouska-v-dukovanech/