Polsko je vysoce závislé na uhlí, ze kterého vyrábí kolem 80 % své elektrické energie. Emise skleníkových plynů vztažené k hrubému domácímu produktu a uhlíková náročnost Polska patří mezi nejvyšší mezi členskými zeměmi IEA. Výroba elektrické energie je postavena na elektrárnách, které jsou z velké části již přes 30 let staré (62 %) a další velká část elektráren je pouze o necelých 5 let mladší (13 %).

IEA uvadí: „Nahrazení těchto elektráren reprezentuje ekonomickou výzvu pro tento sektor, ale zároveň nabízí dobrou příležitost ke snížení znečištění ovzduší a uhlíkové stopy z výroby elektrické energie.“

Dle IEA je Polsko méně nakloněné k transformaci své energetiky, protože jako stavební kámen svého energetického mixu i do budoucna staví používání fosilních paliv. Nicméně současná polská vláda klade důraz na snižování emisí a znečišťování ovzduší, zvyšování energetické účinnosti, splnění cílů v oblasti obnovitelných zdrojů, dekarbonizace dopravy a zavedení jaderné energetiky.

V roce 2009 se Polsko rozhodlo usilovat o jadernou technologii a od té doby učinilo dle IEA značné pokroky. Podle polské jaderné koncepce z roku 2014 chce Polsko vybudovat 2 jaderné elektrárny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 6000 MWe do roku 2022, ale již teď je jasné, že to nejspíše bude až po roce 2024.

 IEA uvadí, že i přes absenci jaderných elektráren v zemi, má Polsko zkušenosti s provozováním jaderných zařízení. Má jaderné výzkumné zařízení s pracujícím jaderným reaktorem a několik dalších jaderných výzkumných aktivit po celé zemi. Používaný jaderný reaktor bazénového typu má výkon 30 MWt a je používán na výrobu izotopů pro lékařské účely a pro jaderný výzkum.

Polská veřejnost je v současné době nakloněna jaderné energetice s podporou kolem 60 až 80 %. V souvislosti s výstavbou jaderných elektráren se mluví hlavně o dvou možných lokalitách: Lubiatowo-Kopalino a Žarnowiec.

Oenergetice.cz