Pohled do Brazílie: Jaderná elektrárna Angra

Tyto mise jsou organizovány pod hlavičkou mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Jejich účelem je posoudit připravenost jaderné elektrárny na dlouhodobý provoz a jsou přizvány provozovateli před vyčerpáním projektové životnosti dané elektrárny (ta se standardně pohybuje mezi 30 a 40 lety) za účelem prodloužení provozu o dalších 10 nebo 20 let, dle typu JE. Náš tým byl opravdu mezinárodní a skládal se z vedoucího a zástupce týmu z MAAE a dále z 6 expertů pro hodnocené oblasti a také 4 pozorovatelů. Byli zde zástupci z Finska, Japonska, USA, Argentiny, Číny, Francie, Jižní Afriky a České republiky.
Já osobně jsem byl přizván jako expert v oblasti A, kde se hodnotí organizace a řízení, licenční dokumentace, periodické hodnocení bezpečnosti a řízení konfigurace a změn. Do této oblasti mně byl jako pozorovatel přidělen zástupce z USA, který zastává pozici ředitele pro obnovu licencí na americkém státním dozoru (NRC), což pro mě bylo velkou výzvou vzhledem k faktu, že USA představují leadra v oblasti prodlužování provozu JE  . 
■  Mise začala 1. května odletem z Prahy do Rio de Janeira, ze kterého jsme již společně přejeli autobusem z letiště do Angra dos Reis, které je vzdálené cca 160 km jihozápadně od letiště.
Brazílie je v porovnání s evropskými státy opravdu obrovská země (5. největší na světě co do rozlohy, tak počtu obyvatel) a zajímavostí je také to, že úředním jazykem je portugalština a ne španělština, kterou se mluví ve většině jihoamerických států. To je dáno historicky, kdy byla Brazílie největší kolonií Portugalska. Na území Brazílie se rozkládá největší tropický deštný les na světě – Amazonský prales, nazývaný plíce Země. Měsíc květen je v Brazílii obdobím, kdy končí podzim a začíná zima, ale i v tomto období zde byly snesitelné teploty mezi 25 až 30 °C. V letním období, kdy jsou v této části země teploty kolem 40 °C současně s vysokou vlhkostí vzduchu, je zde pobyt velice náročný, a proto není divu, že jsou v téměř každé budově instalované klimatizace, které běží prakticky celý rok.
■  Elektrárna Angra leží na břehu Atlantského oceánu, přímo v těsné blízkosti úchvatné džungle, je vlastněná společností Eletrobras Eletronuclear a skládá se ze dvou provozovaných bloků typu PWR. Angra 1, která byla předmětem naší mise má 640 MWe a byla projektována americkou společností Westinghouse, je v provozu od roku 1985. Angra 2 je novější blok s výkonem 1350 MWe, projektovaný společností Areva-Siemens-KWU a je v provozu od roku 2001. Třetí blok obdobného designu jako druhý je již dlouhou dobu ve výstavbě a z informací od brazilských partnerů jsme se dozvěděli, že vzhledem k ekonomické situaci a obrovským korupčním skandálům, které zasahují celou zemi, je termín dostavby stále v nedohlednu. Eletrobras Eletronuclear pokrývá cca 32 % spotřeby elektřiny ve státě Rio de Janeiro a jeho výroba představuje cca 2,6  % celkové produkce elektřiny v Brazílii.
■  Celkem mise trvala 10 dnů, což je velice náročné období jak pro hodnotitele, tak partnery z elektrárny. Nutno poznamenat, že komunikace a spolupráce s brazilskými kolegy byla velice otevřená a věcná a bylo zřejmé, že si dobře uvědomují, že obdržené nálezy a jejich následné řešení, jim v budoucnu pomohou lépe se připravit na bezpečný dlouhodobý provoz bloků.
Celkem bylo uděleno 22 nálezů (11 návrhů a 10 doporučení). V mé oblasti to bylo 5 nálezů a musím říci, že spolupráce s americkým pozorovatelem
byla skvělá a bylo pro mě ctí, když se mnou loučil slovy „very good job“.
■  Na závěr musím poznamenat, že Brazilci jsou velice otevření a pohostinní lidé, kteří si mimo pracovní dobu umějí život opravdu užít a při různých příležitostech potom samba zní dlouho do noci. Současně je tato země také zemí obrovských sociálních rozdílů, kdy na jedné straně jsou lidé, co mají práci a peníze, ti žijí v uzavřených oblastech s ozbrojenou ostrahou, a na druhé straně za vysokými zdmi žijí lidé v nuzných podmínkách natěsnaných chatrčí, tzv. favelách. Z tohoto pohledu jsem se opět přesvědčil, že v Evropě žijeme ve šťastné části světa a měli bychom si toho opravdu vážit.
Pavel Hala