Pavel Kuda: Táborové děti zbožňují šunkofleky a rybičkovou pomazánku

Jak jste se ocitl v táborové kuchyni. Jste vyučeným kuchařem?

Vlastně jsem tady čirou náhodou. Vaření je mou velkou vášní, a tak jsem loni v létě sám nabídnul, že bych dětem vařil. Protože jsem se osvědčil, tak je letos repete. V běžném životě jsem vyučeným elektrikářem.

Co všechno obnáší vaření na dětském táboře?

Ze všeho nejdříve musíme sestavit jídelníček na celý týden, následuje nákup ve velkoobchodech. Právě tady nakupujeme, abychom co nejvíc ušetřili. Na místě se pak dokupují jen čerstvé potraviny a dolaďujeme vše potřebné. V kuchyni je to pěkný kolotoč, kde má všechno svůj systém a řád. Člověk se hezky zapotí, ale i přesto mě to baví.

Jak zvládáte vařit pro takovou kupu dětí?

Jsme tady asi tři, protože jinak by se to zvládat nedalo. Jsem od rána od půl šesté do večera do devíti na nohou a do peřin padám zcela vyčerpán. Nic nemění na skutečnosti, že jsem velmi rád, že tady mohu být.

Co dětem nejvíc chutná?

Zbožňují šunkofleky, bramborovou kaši a paradoxně i rybičkovou pomazánku. Té k večeři dělám čtyři a půl kila. K tomu rozdám dvě stě krajíců chleba. Je příjemné pozorovat, jak těm nezbedným človíčkům chutná.

Když jste byl malý kluk, jezdíval jste na tábory?

Začal jsem jezdit v šesté třídě. Moc se mi to zalíbilo. Dokonce jsem litoval, že jsem nezačal jezdit dříve. Ze všeho nejvíc mě těšila představa toho, že se na pár dní stanu dospělejším, zažiju hodně dobrodružství a poznám nové kamarády. To bylo opravdu super.

Patříte také k hasičům?

Patřím, ale jenom k těm dobrovolným. Staráme se malé nadšence a začínající hasiče. Volného času moc nemám, a když přece jenom mám, tak ho trávím v kuchyni.

Co bude dnes dobrého k obědu?

Zrovna se mi dopéká vepřový plátek se zeleninou. Podávám ho s rýží. Nebude chybět ani poctivý vývar z kostí s nudlemi a kořenovou zeleninou.