Operátorský outdoor v Novohradských horách

Letos to byly Novohradské hory, konkrétně Lesovna Žofín. „Program i místo vybírá ve spolupráci s pražskou centrálou a outdoorovou agenturou náš kolega. Jezdíme vždy po směnách, první až čtvrtý blok, a program je připravený tak, aby operátoři dokázali plnit zadané úkoly bez stresu a rizika. To je vlastně cílem těchto netradičních aktivit,“,“ popisuje směnový inženýr Jiří Šťastný. Letos se poprvé outdoorového výjezdu zúčastnil operátor sekundárního okruhu Karel Vašíček (zelená směna, 4. blok). Při cestě do Novohradských hor si operátoři udělali krátkou zastávku v JE Temelín s exkurzí, aby se seznámili s pracovištěm svých kolegů v JETE.  Poté pokračovali směrem k Žofínskému pralesu.

 „Při jednotvárné činnosti v rámci profese je program outdoorů  zaměřen spíše na fyzickou aktivitu se zapojením zdravé mysli a týmového ducha. Prvním bodem našeho programu byl výšlap kolem pralesa. Ačkoliv jsme byli na počátku rozděleni do dvou týmů, tak jsme museli společnými silami najít indicii s určením prvního bodu pro setkání s našimi instruktory. Úkoly, které jsme museli splnit, byly ve stylu zálesáků. Nejdříve jsme vyráběli vor, na kterém se museli (tři „dobrovolníci“) přepravit doprostřed rybníka pro další indicii,“ vypráví Karel Vašíček. Druhým úkolem bylo vytažení sudu z propasti. V menší proláklině byl umístěn velký černý sud, který bylo potřeba bez doteku země vytáhnout nahoru. Operátoři měli k dispozici lana a horolezecký postroj. Podařilo se. A odměna byla příjemná. Byly tam suroviny pro výrobu bramborového guláše a také „něco na zapití“. „V té době byly zrovna záplavy, takže všude bylo hodně mokro. Měli jsme trochu problém s rozděláním ohně, ale nakonec jsme to zvládli včetně uvaření guláše,“ popisuje Karel. Třetím úkolem byla vlastní trasa kolem Žofínského pralesa. Ta vedla po hraniční čáře a po záplavách to místy vypadalo na neproniknutelnou bažinu. Ale dobrodružný duch dovedl operátory zdárně do cíle, k dobré večeři v Lesovně. Za den ušli dobrých 20 km.

Zálesáctví pokračovalo i druhý den. Všichni účastníci dostali od instruktorů čepele nožů a měli si vyrobit vlastní nůž. „Kutilství se probudilo ve všech chlapech. Až mě překvapilo, jak to všechny chytlo. A výsledné výrobky byly moc hezké,“ vzpomíná Jiří Šťastný. Zdatní nožíři hned přemýšleli nad výrobkem pro příští outdoor. Kousek od Lesovny je rybníček, který přímo vybízel k rybaření. „Nachytali jsme si krásné pstruhy. Já jsem nerybařil, dělal jsem řezníka, někdo ty pstruhy přeci musel zpracovat a vykuchat. „Chlapi byli tak rozjetí, že jsem je už musel krotit, aby nevychytali všechny ryby z rybníku,“ říká s úsměvem Karel Vašíček. Vedle vaření guláše v přírodě a chytání pstruhů si také operátoři na nedaleké farmě zkusili „lehčí aktivity“, které z domova neznají, jako podojit kozu a dokonce uhnětat kozí sýr. Zájemci se mohli projet i na koních. Při cestě domů se operátoři ještě zastavili v Třeboni na exkurzi do pivovaru.

 „Byl to příjemný zážitek plný všemožných aktivit, kdy se člověk aspoň trochu odreagoval od práce na blokovce. Vyzkoušeli jsme si práci v týmu a poklábosili s kolegy z dalších bloků. Podle mně to má pro nás smysl,“ uzavírá Karel Vašíček.