(Ne)známé

Ohlédnutí za Svatomartinským vínem

26. 11. 2012

Již za dob císaře Josefa II. bylo zvykem si na den svatého Martina poprvé připíjet novým vínem. Jedná se o svěží, ovocité a velmi lehké víno, které zrálo jen několik týdnů. Jeho osobitý charakter hodnotí komise odborníků.

„Pokud chce vinař povolení vyrábět víno pod značkou Svatomartinské, musí splňovat nejen senzorické vlastnosti, ale také analytické parametry, co se týče obsahu alkoholu a cukru. Tyto vzorky následně hodnotí komise složená z degustátorů, sommelierů a prodejců vín. Ochutnávání padesáti vzorků trvá přibližně čtyři hodiny. Letos jsme hodnotili čtyři sta třicet jedna vzorků a do oběhu se dostane rekordních dva miliony dvě stě tisíc lahví s etiketou Svatomartinského vína,“ popisuje proces hlavní sommelier Národního vinařského centra Marek Babisz.

Rekordní počet vydaných záklopek s ochrannou známkou svědčí o tom, že obliba Svatomartinského vína rok od roku stoupá. Některé z lahví budou dokonce směřovat do Polska nebo na Slovensko. Obecně je v zahraničí o česká vína zájem. Řadíme se mezi světovou špičku a naše vína získávají prestižní ocenění na mezinárodních soutěžích.

K dobrému vínu patří i dobrá obsluha

Návštěvníci českých restauračních zařízení se v zásadě dělí na dvě skupiny – „pivaře a vinaře.“ Pivařům postačí, aby nedostali „podmíráka,“ vinaři to mají s podáváním vína poněkud složitější. Stále více mezi nimi roste poptávka po kvalifikovaném personálu, který nabízená vína zná, dokáže o nich odborně hovořit a vhodně hostovi poradit. Například ke svatomartinské huse se švestkovou omáčkou se hodí Modrý Portugal.

Nejprodávanější vína v České republice:

- bílá: Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink vlašský

- červená:  Frankovka, Svatovavřinecké, Modrý Portugal

 

Historie vinařství

Historie vína sahá hluboko ke kořenům lidstva, dalo by se říci, že vinná réva je jednou z prvních kulturních rostlin, které člověk pěstoval. Prokazatelně nejstarší nádoba na víno pochází z let 5400 až 5000 př. n. l. a objevila ji expedice na území dnešního Íránu. Mohutný rozkvět ve výrobě a způsobech podávání tohoto lahodného moku byl následně zaznamenán v souvislosti s faraónem Tutanchamonem. O rozvíjení vinařství svědčí například dochované džbány z pálené hlíny, na kterých je uveden ročník vína, jeho kvalita a dokonce i původ. Ve starověkém Řecku se poté víno stalo součástí kultury a bylo dokonce považováno za jednu ze základních potřeb. Vinařskou tradici od nich převzali Římané, díky nimž se v průběhu let, kdy dobývali evropské území, dostala vinná réva do Francie, Španělska a za vlády císaře Próbuse i na naše území. První historicky doložené vinice u nás pochází z 11. století a nacházely se na Litoměřicku.

 

To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas — my, myslím, jsme se už vpili“ 
„Nu vidíš, králi: tak náš lid! Má duši zvláštní — trochu drsná zdá se, 
však kvete po svém, v osobité kráse —“ teď přerušil svůj náhle klid, 
hned rozveselen Velhartice — „Ach přitiskneš svůj k němu ret a neodtrhneš více!“

(Jan Neruda - Romance o Karlu IV.)

 

Monika Bartoníčková