Ohlédnutí za oslavami čtyř set let Bible kralické

Jak vlastně vznikl záměr uspořádat oslavy Bible kralické?

Myšlenka, připomenout si 400. výročí od posledního kralického vydání Bible kralické, se jen velmi zvolna začínala rozvíjet zhruba před třemi roky, kdy nejprve společně s prvním z partnerů a to  o. s. České studny jsme si z počátku říkali, že bychom zřejmě mohli, později že bychom měli a nakonec, že vlastně musíme pokusit se uspořádat oslavy Bible kralické, ani ne tak pro oslavy samotné, ale jako jednu z příležitostí připomenutí významného výročí v dějinách našeho národa, jako příležitost připomenutí nejen bible, ale i okolností jejího vzniku, stejně jako připomenutí té doby, tedy období renesance – znovuzrození a reformace, tedy doby a počinů, na které tento národ, i když si to většina z nás ani neuvědomuje, může být právem hrdý, kdy se skutečně nejedná pouze o Bibli kralickou a její první ucelený překlad z původních jazyků do češtiny, ale opravdu se jedná o daleko širší souvislosti, které je potřeba neustále si připomínat, protože ať chceme nebo ne, celá ta současná spletitá a ale současně také i velmi křehká stavba naší civilizace, je vystavěna téměř výhradně na základech křesťanství a na hodnotách, které dnes velmi často a rádi pomíjíme. To byl také pro mne osobně hlavní důvod, proč oslavy uspořádat, kdy jsem ale své původní úvahy o tom, že všechny ty pestré kamínky nejrůznějších připomenutí Bible kralické, které v letošním roce probíhaly a některé ještě probíhají na různých místech republiky, ale i v zahraničí, uspořádáme do jedné velké mozaiky celonárodních oslav v Kralicích. Velmi rychle jsem ale přehodnotil tyto své původní úvahy, kdy jsem říkal, že budu spokojen, když se na oslavách zamyslí byť jen jeden z návštěvníků a Kralice se stanou jakoby pomyslným vyvrcholením všech akcí, přednášek, koncertů, divadelních a jiných představení, kterými výročí Bible kralické bylo a je připomínáno. Dnes bych byl naopak rád, kdyby se kralické oslavy staly jedním z dalších kamínků, které snad v národě pomohou spustit onu pověstnou lavinu přemýšlení o pravé podstatě věcí, přemýšlení o tom, zda by spousta těchto věcí a jednání nemohla být trochu jinak, kdy nechtěně si v těchto souvislostech vždy musím vybavit J. A. Komenského a jeho odkaz národu, kterému odkazoval pro dnešní dobu velmi potřebné hodnoty a to lásku k pravdě, Bibli, lásku k řádu, chcete-li pořádku, jednotu, český jazyk a výchovu mládeže, kdy nadčasově a velmi naléhavě žádá, aby se národ k těmto hodnotám navrátil a přijal je jako své vlastní dědictví.

Přípravy, ale i zajištění samotných oslav v tomto rozsahu, v jakém proběhly, bylo zřejmě dost náročné, jak jste to zvládali, co vás přikvapilo, potěšilo a nebo naopak, co se nepovedlo zcela podle vašich představ?

Tak jak jsem říkal, po zhruba tříletých prvotních úvahách o uspořádání oslav, jejich samotná příprava byla vlastně záležitostí delší více než jeden rok. Od poloviny roku 2012 jsme zvažovali co a jak by se dalo udělat, oslovovali jsme další partnery. Reakce oslovených byly různé a mnohdy skutečně překvapovaly jak velmi mile, ale stejně tak i naopak. Naštěstí těch kladných reakcí a podpory však bylo daleko více, kdy vedle lidí, kteří stejně jako já mají, respektive měli by mít v popisu práce podobné akce, si velice vážím a oceňuji přístup organizací, ale i jednotlivců, kteří nabídli svoji pomoc, případně napomohli jakýmkoliv způsobem k tomu, že oslavy dopadly snad i vcelku dobře. Nesmírně oceňuji přístup spolupořadatelů, se kterými jsme se ne vždy a ve všem hned shodli, ale přesto jsme nakonec dokázali, že funguje ve větším rozsahu i to, co moc nemám rád, tedy všechny ty výbory přípravných výborů a delší domluva oproti stručnému a jasnému zadání úkolů. Stejně tak si ale velice vážím přístupu generálních partnerů, kteří i přesto, že není jednoduchá doba, neznají jen červená a černá čísla ekonomických výsledků, ale najdou si čas, pochopení a přispějí na podobné akce, jako byla ta naše, kterou bez jejich pomoci by bylo téměř nemožné uspořádat i přesto, že celá řada vystoupení a některé další náklady nebylo potřeba hradit třeba díky pochopení účinkujících. Samozřejmě mezi ty naše nejvýznamnější partnery tradičně patřila Skupina ČEZ, Nadace ČEZ, firma NET4GAS a Kraj Vysočina, stejně tak ale nemohu zapomenout i na jednotlivce, kteří věnovali různé finanční částky, případně je chtěli věnovat, ale byli s díky, slušně, mile odmítnuti, podobně jako 82 paní, která chtěla věnovat svůj jeden celý měsíční důchod na to, abychom jej mohli použít při oslavách. Prostě, ale o to upřímněji, jednou větou, veliké díky patří všem, našimi občany počínaje, přes různé spolky, organizace a firmy, jednotlivce z České republiky, ale i zahraničí, kteří nějakým způsobem podle svých sil a možností nám byli nápomoci, takže vlastně u oslav jediným trochu větším problémem bylo počasí, které se ale nakonec umoudřilo také.

Jaké jsou ohlasy, případně jak si myslíte, že veřejnost oslavy Bible kralické vnímala?

Ty přístupy byly také různé, když pominu zájem některých televizních štábů nebo redakcí novin jen o to, zda na oslavy přijede ten, či onen politik a vlastně nic jiného je nezajímalo, byly a jsou to většinou články, pořady a reakce, ze kterých mám radost, ať již jsou to dopisy z celé republiky, ale i ze zahraničí, kdy třeba zrovna včera jsem měl možnost přečíst i krajanské noviny Czechoslovak newspaper„Satellite“ vydávané v kanadském Torontu, které včetně fotografií z oslav věnují téměř jednu celou stranu jen samotným oslavám a jejich podrobnému průběhu od pátečního večera až do nedělního ukončení. Stejně tak jsem rád, že nepíší nebo netelefonují jen starší lidé, ale je spousta ohlasů od mladší generace, kdy přiznám se,  je téměř nemožné na všechny ty ohlasy jednotlivě reagovat i dnes, kdy jich chodí již podstatně méně. Pokud jde o to, jak oslavy byly vnímané veřejností, mám zato, že vše snad dopadlo podle očekávání, kdy ale jsem dalek nějakého hodnocení, mimo toho svého pravidelného vlastního, co a jak se případně dalo zařídit nebo udělat jinak a možná také lépe, i když co jsem měl zatím možnost následně se setkat s lidmi, kteří se oslav zúčastnili, byl a jsem rád, že třeba v Praze Klementinu, V Brně Ditrichsteinském paláci nebo jen tak na ulici se občas potkávám s některými lidmi, které mnohdy ani neznám, ale  kteří se připomenou většinou se slovy, že oslavy se vydařily nebo že v Kralicích bylo hezky a hlavně, že mám poděkovat všem, kteří se na nich podíleli.