Jde například komponenty z elektráren, těsnění, ochranné pomůcky, ale i lékařské pomůcky a zdravotnické vybavení. „Více než 90 procent produkce neenergetických odpadů jde přes nás,“ řekl ČTK ředitel divize Chemie palivového cyklu a nakládání s odpady Radek Trtílek.

Kromě ÚJV Řež se likvidaci jaderného odpadu věnuje společnost ČEZ, a to odpadu z jejích jaderných elektráren Dukovany a Temelín. ÚJV ŘEŽ má jako jediný subjekt v ČR akreditovanou laboratoř na speciální radiochemické analýzy, podle nich se rozhoduje, jak s neenergetickým odpadem naložit. Laboratoř pracuje v rámci zakázek i v zahraničí, třeba při přípravách vyřazovaní jaderných elektráren z provozu. Takové jsou třeba v Itálii. Ve světě se teď počítá s vyřazením desítek elektráren, jejich počet bude s nástupem nové generace elektráren dál stoupat.

Jaderného odpadu neenergetického původu je třeba ročně zlikvidovat okolo sta kubických metrů, což představuje po zpracování asi 500 dvousetlitrových sudů, které se odvážejí do úložiště. V ČR jsou tři jaderná úložiště, všechna patří státu, respektive správě úložišť. První je úložiště Richard v bývalém vápencovém dole, právě sem se dávají neenergetické odpady. Jsou zde ideální podmínky, ale prostor zde je omezený a podle Trtílka je třeba s ním šetřit. Druhé úložiště je v areálu dukovanské elektrárny a slouží pro běžný provozní odpad z českých jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Třetí je v Jáchymově v bývalém uranovém dole Bratrství. Tam se dávají radioaktivní odpady přírodního původu. Toto úložiště je připravováno na uzavření. Některé radioaktivní odpady, hlavně vyhořelé jaderné palivo, ve výše zmíněných úložištích uložit nelze. Zatímco takzvaná přípovrchová úložiště musí zaručit stabilitu v řádech stovek let, hlubinná i třeba 100.000 let. Správa úložišť má nyní několik projektů pro vznik hlubinného úložiště v jedné ze sedmivytipovaných lokalit. Obce z pěti lokalit podaly loni žalobu na stát, soud dosud žalobu neprojednal. Zda úložiště v dané lokalitě bude, má nakonec rozhodnout vláda. ÚJV ŘEŽ nyní shromažďuje o těchto lokalitách základní data, jde o údaje související s prokázáním bezpečnosti a jejich porovnání. Místa, jež bezpečnostní požadavky nesplní, budou vyřazena, u dalších bude stanoveno pořadí a následně odborníci posoudí možné úložiště i z hlediska dalších kritérií. Podle Trtílka není úložiště rizikové ani pro přírodu ani pro lidi. „Co tamní lidi může nepříjemně ovlivnit, je doba výstavby,“ dodal. Bude třeba odvozit zeminu a naopak navozit stavební materiál. Kapacita úložiště má být tisíce tun v půlkilometrové hloubce. Hotové by mělo být v roce 2065. Podle dřívějších informací náklady na stavbu a provoz přesáhnou 100 miliard korun. V ČR jsou jaderné elektrárny tzv. třetí generace, jejich životnost je okolo 60 let, lze ji technickými úpravami zvýšit na asi 80 let. Dukovanská elektrárna je v provozu od roku 1985, temelínská od roku 2000. Záleží ale i na změně standardů, jejich zpřísnění může způsobit, že elektrárny jim nebudou vyhovovat, a nebude tedy možné prodloužit jejich provoz. Rozvoj jaderné energetiky směřuje k využití reaktorů 4. generace. Odpad z nich lze znovu využít jako palivo, což redukuje potřebu dalších úložišť. ÚJV ŘEŽ tvoří pět divizí: Chemie palivového cyklu, Jaderná bezpečnost a spolehlivost, Integrita a technický inženýring, Energoprojekt Praha a Radiofarmaka. Je vedoucí společností Skupiny ÚJV, do které patří například Centrum výzkumu Řež nebo Ústav aplikované mechaniky Brno a další. Loni ÚJV Řež hospodařila se ziskem téměř sto milionů korun, v roce 2014 činil zisk společnosti 62 milionů korun. Zaměstnává přes 600 pracovníků.

Většinovým majitelem ÚJV ŘEŽ je společnost ČEZ, další podíly patří společnostem Slovenské elektrárne, Škoda JS a obci Husinec.

zdroj: oenergetice.cz