O couchsurfingu s Jaroslavem Semerádem

Jak jste se o couchsurfingu dozvěděl?

Bylo mi asi dvacet, takže je to pět let, co mi kamarád řekl, že něco takového existuje. Neznal jsem tenkrát nikoho, kdo by tímto způsobem cestoval.

Jak jste na couchsurfingu začínal?

Poprvé jsem ho vyzkoušel při cestě do Finska. Byl jsem tehdy nově zaregistrovaný uživatel, poslal jsem asi pět „couch requestů“ (žádostí o ubytování), a přestože jsem neměl žádné reference, dostal jsem dvě pozitivní odpovědi.

Nebál jste se, že narazíte na někoho neseriózního?

Nebál a nebojím. Couchsurfing má systém, kde se uživatelé vzájemně hodnotí a tyto pozitivní nebo negativní reference nemůže z profilu nikdo smazat. Takže když se rozhodujete, koho požádáte o „couch“, či zda k sobě někoho přijmete, hrají hodnocení důležitou roli. Uživatelů s negativními referencemi je však minimum; jedna špatná vás ještě nevyřadí „ze hry“, ale pokud jich budete mít víc, těžko vás někdo bude chtít přijmout nebo vás o ubytování požádá. Ze zkušenosti vím, že tři až čtyři reference naprosto postačí, abyste si byli seriózností daného uživatele jistí.

Nemáte strach nechat u sebe doma naprosto cizí lidi?

Kdo se bojí, nesmí do lesa. Myslíte si o sobě, že jste slušný člověk? Když někam budete chtít vyjet, nebudou mít strach vás nechat u sebe doma? Couchsurfing je založen na důvěře, a jak jsem říkal, má dobře propracovaný systém referencí. Jsem si téměř jist, že pokud se někdo setká s neseriózním couchsurferem, nenechá si to pro sebe. Nepoctivostí si vlastně „podsekáváte vlastní židli“.

Komu jste poskytl gauč na přespání?

Hostoval jsem u sebe několik cestovatelů z Polska, Finska, Izraele, Ruska, Německa, Norska a Jižní Koreje.

Jste s nimi stále v kontaktu, udržujete si tato přátelství?

Ano, mám několik dobrých kamarádů, se kterými jsem stále ještě v kontaktu. Když je příležitost, tak se s nimi vídám.

Co Vás na couchsurfingu nejvíc baví?

Pro mě je to především možnost, jak potkat zajímavé lidi, poznat jinou kulturu a dozvědět se, jaký pohled na život mají jinde. Díky couchsurfingu zjišťuji, jak se doopravdy žije obyčejným lidem v cizí zemi. Dostanu se totiž na místa, kam místní lidé chodí, a to vám žádná cestovní agentura nenabídne. Je to pro mě skvělý zdroj inspirace a nápadů jak pro cestování, tak pro život. A v neposlední řadě - je to zdarma.

Jardo, jaký byl váš nejlepší zážitek spojený s ubytováním?

Zážitků z couchsurfingu mám mnoho a věřím, že ještě spousta je jich přede mnou. Pokud mám říci opravdu ten (prozatím) nejlepší, bylo to asi na mé cestě do Lisabonu. Přespával jsem u Pedra, který psal pro magazín o horských kolech a také je testoval. Vzal si v práci den volna. Ráno jsme došli k němu do novin, kde mu na stěně viselo asi třicet špičkových kol. Dvě z nich pro nás sundal. Kousek jsme se svezli vlakem, dál jsme pokračovali na kolech a po pobřeží dojeli až k nejzápadnějšímu mysu Evropy - Cabo da Roca. Jeli jsme krajinou spálenou požárem, všude byly ohořelé stromy a keře, připadal jsem si jako na jiné planetě. Po vystoupání do hor jsme dojeli ke starému maurskému klášteru. Pak mi Pedro ukázal jednu “lehčí“ trasu pro MTB (mountain bike = horské kolo) - nic horšího jsem v životě na kole nejel! Večer jsme zašli na pivo do malé hospůdky, kde hrála studentská kapela místní hudbu. Bylo to ideální zakončení celého dne.

A naopak ten nejhorší? Nečíhal vám někde u postele lovecký pes?

Popravdě, nemám žádný špatný zážitek. Jsem celkem nenáročný a spíše jsem rád, když poznám něco nového. Pokud by někomu vadila zvířata, je to většinou uvedeno v profilu, stejně tak, jako jestli se v domácnosti kouří. Tyto informace by měl každý respektovat.

Předpokládám, že chcete-li někam jezdit, musíte umožnit jiným, aby mohli přespat i u vás – je to nějak kontrolované?

Dobré na couchsurfingu je, že je otevřený úplně všem. Nic se neděje ani v případě, že nemáte možnost u sebe nechat lidi přespávat. Nikdo nepočítá, kolik couchsurferů u vás spalo, a naopak, kolikrát jste byli na cizím gauči ubytováni vy. Jděte do toho, nic za to nedáte. Věřím, že po prvním výjezdu u sebe zatoužíte někoho mít a ukázat mu, že i my, Češi, jsme pohostinní.

Jak dlouho je běžné přespávat na hostitelově gauči?

Samozřejmě záleží na dohodě předem, ale do týdne je to bez problémů. Když pak člověk u někoho přespává déle, aby si získal důvěru, dá se to většinou prodloužit. Někteří lidé, které jsem potkal, využívali ubytování třeba i měsíc. Často se to týká přechodné situace, než se jim podaří najít nějaký podnájem, když se stěhují z ciziny právě do daného města.

Co byste doporučil začátečníkům? Je něco, na co si mají dát pozor?

Pro začátek je nutné řádně vyplnit svůj profil a nahrát nějaké fotky. Při žádání o gauč nepoužívat žádné „CTRL+C, CTRL+V“, ale napsat osobní zprávu. Důležité je také stanovení priorit – bude vám příjemnější trávit čas u ženy, muže, nebo u páru? Couchsurfing vám změní pohled na život a na cestování. Nebojte se vyzkoušet něco nového, stojí to opravdu za to! Těm, co se pro něho rozhodnou, přeji hodně štěstí do začátku. Uvidíte, že si užijete spoustu zábavy, poznáte hodně zajímavých lidí - a to, i když zrovna nemáte čas cestovat.

Monika Bartoníčková