O betlému Jakuba Svobody
Symbolem Vánoc v dřívějších dobách nebyl vánoční stromek, nýbrž betlém. A věděli jste, že autorem jednoho zajímavého betlému byl také ivančický lidový umělec Jakub Svoboda, který byl malířem, písničkářem, modelářem a naivním umělcem? Narodil se 17. 11. 1875 a zemřel 12. 2. 1943 v Ivančicích.
Výrobou betlémů prosluli třebíčští lidoví betlémáři. Lidový umělec Jakub Svoboda se učil v Třebíči cukrářem a odkoukal tam zhotovování jesliček, figurek, „hor a lesů“ pro různé typy betlémů, které těšily v rodinách staré i mladé. V roce 1920 nákladem 2000 Kč vybudoval v Ivančicích veliký betlém s pohořím, stády oveček a množstvím figurek. Nebyla to však krajina Blízkého východu. Jakub Svoboda zhotovil český betlém s Hradčany uprostřed, s Karlštejnem a Pernštejnem po stranách. Z hor stékaly po obou stranách prudké stříbrné bystřiny a lidé z města i ze samot přicházeli s dary, aby se poklonili děťátku. Své dílo vystavoval Svoboda zprvu v zahradě Besedního domu, později v dalších letech vyklidil doma pokoj a betlém, stále zdokonalovaný o nové figurky, domy, větrné mlýny, vystavoval ve své domácnosti.
Se svou žákyní Boženkou hrál na citeře vánoční lidové koledy, ochotní kluci otáčeli klikou a tím se figurky na páse pohybovaly. Mechanický pohon mu pomohl sestrojit zámečník Juřena v roce 1922. V roce 1925 zhotovil inzitní umělec (řečeno česky – naivní umělec) Svoboda velký plastický plán starých Ivančic s hradbami, bránami a baštami a vystavoval jej současně s Betlémem.
Svůj velký betlém vystavoval také v Rosicích, Polánce, v Neslovicích. Všude se jeho dílo těšilo velké pozornosti diváků. Jakub Svoboda žil v chudobě a svým uměním se živil. Většina jeho prací je uložena ve sbírkách Ivančického muzea.
Zdroj: Ivančický zpravodaj, z různých pramenů a zápisků Jakuba Svobody zpracoval J. K.