Energetické firmy, které v současnosti reaktory provozují, totiž nemají peníze na jejich odstavení. A stát jim přispívat nechce.

Když na začátku roku 2011 došlo k tragické havárii v jaderné elektrárně Fukušima, byla německá reakce okamžitá: všechny jaderné elektrárny odstavíme do roku 2022 a nahradíme je obnovitelnými zdroji.

Přestože v minulých letech odborníci znovu zdokonalili bezpečnostní systémy a jednotlivé státy výrazně zpřísnily své energetické předpisy, naši západní sousedé zůstávají neoblomní a v projektu, který dostal název Energiewende, pokračují dál.

Neodradily je ani mnohé komplikace. Po výkyvech cen elektřiny či kritice za to, že vypouští velké množství emisí, teď Němci řeší další problém. Společnosti, které provozují tamější jaderné elektrárny, totiž před nedávnem přiznaly, že ve svých rozpočtech nemají dost financí na to, aby zastavily reaktory a vystavěly nová úložiště, v nichž bude možné uschovat a zlikvidovat radioaktivní odpad.

Celkem firmám RWE, E.ON, Vattenfall a EnBW chybí astronomických 30 miliard eur. Kde je mají během následujících sedmi let sehnat, netuší. Cena jejich akcií navíc kvůli Energiewende letí dolů.

Německé ministerstvo hospodářství se však k tomu, že by jim na ukončení provozu přispělo, moc nemá. V současnosti údajně čeká na výsledky analýz finančních nákladů na ukončení provozu, které si nechalo samo zpracovat.

Řešení problému tak zatím zůstává otevřené. Jisté je jen to, že soukromé energetické společnosti stále hlasitěji deklarují, že miliardy eur do ukončování svých podnikatelských aktivit nebudou investovat dříve, než se jim dostane spravedlivého odškodnění ze státního rozpočtu.