Na železnici dějí se věci…

Jednoho vlahého rána, tuším, že 14. srpna to bylo, kdy byla mlha, že by se dala krájet a i ptáci museli ten den chodit pěšky, projížděl areálem nákladní automobil naložený životadárným čerstvým jaderným palivem, uloženým jako v peřinách z prachového peří v obalovém souboru. Řidič náklaďáku v tu chvíli přemítal o přepočtu kilogramů meruněk ze svého sadu na litry blahodárné pálenky a nad výsledkem se spokojeně usmíval.

Když tu náhle, ozvala se rána, jakoby nákladní vůz zasáhla dělová koule značného kalibru. V ten okamžik měl řidič po matematice. Do automobilu totiž narazila při přejíždění vlečkového přejezdu vlaková cisterna s transformátorovým olejem v tu dobu přepravovaná na místo určení. Náraz způsobil poškození palivové nádrže automobilu a od rozžhaveného výfukového potrubí nastal požár, který se rychle začal šířit na celou plochu vozidla. Temně červené plameny ozdobené černým závojem dýmu z hořící nafty, začaly nebezpečně olizovat cisternu a olejem, která byla po srážce nebezpečně blízko ohnisku požáru a společně s nákladním automobilem tvořila až milenecký propletenec.

Vedoucí přepravy okamžitě nahlásil událost směnovému inženýrovi JE. Ten v duchu svých postupů neprodleně aktivoval jednotku hasičského záchranného sboru podniku. Trvalo jenom pár okamžiků a na místě byla technika společně s obsluhou a nastal boj o převahu nad situací mezi běsnícím živlem a strážci požární bezpečnosti. Začal neúprosný závod s časem. Část hasičů, se začala starat o řidiče, který utrpěl lehčí zranění a za každou cenu se ho snažili dostat z dosahu plamenů a poskytnout mu základní zdravotnické ošetření. Ostatní členové hasičské jednotky pod velením velitele zásahu Jiřího Virgla zahájili frontální útok na žhavého nepřítele. Všechny dostupné proudnice se v okamžení naplnily hasivem až k prasknutí, Stovky litrů hasiva byly směřovány do jednotlivých ohnisek požáru a zároveň bylo zajištěno ochlazování cisterny. Mezitím se zraněnému řidiči dostalo odborného ošetření a i trochu té duchovní útěchy od hasiče záchranáře. Celou oblast hermeticky uzavřela bezpečnostní služba a nekompromisně odkláněla dopravu od místa zásahu a vykazovala pár zvědavců, kteří se v  touze po senzaci, začali objevovat v blízkosti nehody.

Směnový inženýr dle stanovených postupů svolává Pohotovostní Organizace Havarijní odezvy. Členové havarijního štábu a technického podpůrného střediska se scházejí na pracovišti havarijního řídícího střediska a to do 15 minut od provedené aktivace. Velitel havarijního štábu Ing. Roman Havlín dostává prvotní informace od směnového inženýra.

„Tak jdeme do toho chlapci“ zazní z jeho úst po prvotním zhodnocení situace. Vše se rozbíhá tak, jak má. Jsou shromažďovány informace od jednotlivých složek, je udržována komunikace s velitelem zásahu, jsou navrhovány logistické postupy pro zajištění likvidace události. Tu směnový inženýr klasifikoval jako mimořádnou událost 1 stupně. Elektronickou poštou éterem letí oznámení o události na Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

Je aktivována havarijní skupina pro přepravu jaderných materiálů. Jedna z nejsilnějších sestav této skupiny tvořená pány Geržou, Makkim a Stixem, přijíždí na místo nehody a zahajuje postupy pro zjištění stavu přepravovaného jaderného matriálu. Stručné, ale jasné pokyny pro činnost členů havarijní skupiny vydávané vedoucím tohoto kolektivu vedou k bezchybnému procesu zjištění stavu přepravovaného jaderného paliva. Občas se komunikace vedoucího havarijní skupiny se svými spolupracovníky promísí s diskuzí, kterou zapříčiní několik dotazů velitele zásahu.

Mezi tím plameny definitivně prohrály svoji bitvu o potravu. Neustále jsou přesvědčovány, že spojení vody a profesionálního zásahu našich hasičů, je silnější nežli jejich apetit.

Havarijní skupiny vše pečlivě dokumentuje. Jsou zaznamenávány měřené hodnoty. Naštěstí rafička radiometru v rukou pana Stixe si vzala pro tuto událost odpočinkový čas a neukazuje žádné převýšení hodnot.

Mezitím si členové hasičské jednotky prověřili znalost při stavbě mobilní dekontaminační stanice a dekontaminaci náhodně vybraného druha ve zbrani. Co kdyby tato činnost byla někdy potřeba.

Havarijní štáb provádí stanovení dalšího postupu vzhledem ke vzniklé události. Po více jak 2 hodinách je činnost všech účastněných ukončena a skutečnost je oznámena personálu JE Dukovany.

Jednalo se sice o plánované cvičení, ale je nutností, abychom byli připraveni i na takovéto alternativy, které jsou sice málo pravděpodobné, ale ne úplně vyloučené.

Poděkování patří všem účastněným složkám Organizace Havarijní odezvy JE Dukovany za profesionální a bezchybný přístup při naplňování jednotlivých bodů scénáře cvičení.

Zvláštní poděkování pak patří firmě DMS a firmě Akor za zapůjčení techniky, která co nejvíce měla přiblížit událost k možné realitě.

Autor : Petr Velebil, útvar havarijní připravenosti

Foto : Karel Svoboda ml., útvar havarijní připravenosti