Z vyšších rostlin najdeme na stepi nejsevernější výskyt kapradinek podmrvky hadcové, která dokáže přežít ztrátu až 90% buněčných šťáv a slezinník hadcový. Přizpůsobily se dokonale geologickým a mikroklimatickým podmínkám, které tvoří v prvé řadě bazický hadec – serpentinit s vysokým obsahem hořčíku a jižní strmá expozice skalnaté stepi, na kterou dopadají sluneční paprsky v jarních a podzimních měsících téměř kolmo. Tmavý hadec je pohlcuje a zahřívá se až na 50° C. Vlivem snížené tepelné vodivosti této horniny je nad stepí teplo i v noci, kdy je vyzařováno skalním masivem. Průměrná roční teplota je na stepi o 10° C vyšší, než v nedaleké obci Mohelno.

Roste zde přes tři stra trpasličích rostlin

Nad stepí vlivem proudů teplého vzduchu prší jen velmi zřídka a tomu se přizpůsobily i další rostliny na náhorní plošině s kapličkou Sv. Antoníčka. Nachází se tu až tři sta osmnáct trpasličích forem krytosemenných rostlin. Botanik a znalec Pojihlaví a Pooslaví Rudolf Dvořák zjistil, že čím jsou rostliny nižší nad povrchem půdy, o to delší mají kořeny, které jim zajišťuje vodu a živiny z větších hloubek. Všiml si i toho, že tyto rostliny mívají většinou jeden květ a ten pak vytváří semena k dalšímu rozmnožování.

Ovce a kozy stepi pomáhají

Jakákoliv manipulace s rostlinami je na stepi zakázána a je povolena pouze ovcím, které se tu pasou na vymezené ploše a ve stanoveném období. Pastva ovcí, koz a skotu byla na stepi od 19. století do roku 1933, kdy byla zakázána z obavy, že poškozuje unikátní květenu. Zrušení pastvy se však na stepi projevilo negativně náletem invazních rostlin a plevelných druhů, a proto byla od roku 1987 postupně obnovována a rozšiřována až na současných sedmnáct hektarů.

Na závěr dřeviny

Kromě třešně mahalebky a dubu zimního se na skalním polokruhovitém amfiteátru z dřevin uchytila i borovice lesní a trnovník akát, které se začaly expanzně šířit. Když její stav vzrostl v roce 1984 na 61%, bylo rozhodnuto o postupné redukci porostu až na současných cca 40%.

Rostislav Novák a Eva Fruhwirtová