Mohelenská hadcova step I - historie

Nedaleko Mohelna se rozkládá na ploše padesáti sedmi hektarů světově proslulá Státní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step. Chráněné území zahrnuje zejména levý břeh a příkrý svah hluboce zaříznutého údolí řeky Jihlavy, k horní hraně zhruba 120 metrů nad korytem řeky přilehlou plošinu holoroviny s vyhlídkou, kde začíná jarní a podzimní poznávací okruh touto jedinečnou přírodní rezervací a pravý břeh s překrásným meandrem zvaným „Čertův ocas“.

Pohled do historie

K uznání tohoto místa rezervací vedla dlouhá cesta. Největším problémem byla dlouhodobá nájemní smlouva uzavřená mezi Mohelnem a majitelem Dukovanského mlýna Blimmsritterem za účelem těžby hadce. Teprve v roce 1930 byla smlouva zrušena, ale ještě tři roky trvalo, než bylo zrušeno i tzv. kutací právo. Odvolací řízení se protáhlo až do protektorátu. Stížností mlynáře Tkaného proti zřízení rezervace se zabýval dokonce i říšský maršál Hermann Göring – tehdy nejvyšší představitel pro ochranu přírody v Třetí říši.

Po všech peripetiích byla konečně Mohelenská hadcová step vyhlášena v roce 1988 za Státní přírodní rezervaci, v roce 1992 za Národní přírodní rezervaci a konečně v roce 2005 byla jako evropsky významná lokalita zařazena do seznamu soustavy Natura 2000.

Skvost pro přírodovědce

Na Mohelenské hadcově stepi se vystřídaly desítky výprav a přírodovědců, geologů, botaniků, lichenologů (mecho a lišejníkoznalců), zoologů, ornitologů, myrmekologů (mravencoznalců), arachnologů (odborníků na pavouky) a dalších expertů na blanokřídlý a mnohý jiný hmyz, které tu provázeli mimo jiné znalec Pojihlaví a Pooslaví Rudolf Dvořák a Viktor Pleva, oba místní učitelé a botanici. O světoznámost mohelenské stepi se postarali také dva  přírodovědci - univerzitní profesor a lichenolog Jindřich Suza a profesor Mendlovy univerzity v Brně Antonín Bayer.

Eva Fruhwirtová a Rostislav Novák

Foto: Jan Sucharda