Medvídek v Miroslavi sdružuje rodiny už jedenáct let

Rodinné centrum Medvídek má v Miroslavi zvučné jméno. Jak a kde to začalo?
Působíme pod hlavičkou farního evangelického sboru. Děláme to jako dobrovolníci. Aktuálně je nás pět žen, které se starají o program a organizaci. Má to své výhody i nevýhody. Nicméně po tolika letech, co to děláme, narážíme na úskalí, a to je financování. Nezdá se to, ale je kolem hodně práce a vše něco stojí. Nad tím se budeme muset zamyslet.  Když se začala v roce 2016 opravovat fara evangelického sboru, domluvili jsme se, že tam uzpůsobíme místnosti pro setkávání mateřského centra.  Máme k dispozici dvě místnosti a kuchyňku. Schází se tam kromě evangelického sboru, také rodiče s dětmi. Je to tam příjemné a cítíme se tam velmi dobře.

V koronavirovém roce jste omezili aktivity, stejně jako všichni ostatní. Když ale odhlédneme od epidemie, jaký je-býval-program v Medvídku?
Stěžejní aktivita je setkávání rodin s dětmi. To děláme už od roku 2010. Většinou chodí maminky, ale občas se přidají i odvážní tatínkové. Máme výbornou kávu, rodiče si popovídají. Každý týden pro děti připravujeme výtvarné činnosti, říkáme si básničky, čteme pohádky. Většinou to mám na starosti já, jednou měsíčně se střídáme s kolegyní. Předloni byl takový zájem, že jsme udělali dvě skupiny, aby se všichni stihli vystřídat. Na naše programy chodí nejen maminky z Miroslavi, ale sjíždějí se i z okolí. K tomu jsme přidali ještě páteční kavárničku – je to opravdu posezení u fairtraidové kávy, maminky mají čas si popovídat a děti si pohrají.

Vaše aktivity mají mnohem větší rozměr. Není to jen naplnění času pro děti, že?
Jsme rodinné centrum. Medvídek je místem setkávání a seznamování. Rodiče potřebují vědět, že na to, co prožívají, nejsou sami. Například když se do Miroslavi přistěhují noví rodiče, tak Medvídek je perfektní příležitost k seznámení se s ostatními. Maminky, které Medvídkem prošly, tak rády vzpomínají na čas u nás strávený. Vezměte si, že když se přestěhujete na jiné místo, opustíte práci, staráte se o děti… potřebují vědět, že v tom nejsou samy.

Líbí se mi vaše pojetí mezigeneračního setkávání. Popovídejte mi o tom…
Před několika lety jsme zavedli dílničky pro vnoučata a babičky.. Koncept byl zaměřený na společné vyrábění a setkávání. Chtěli jsme, aby si prarodiče mohli s vnoučaty společně něco vyrobit a vzájemně si pomoci. Krásně to fungovalo. Na to navazovalo povídání. Připravili jsme pracovní list s tématem, o kterém si povídali. Třeba o tom, jakou měla babička školní tašku, jak se učila, na co si hrála, co ráda mlsala. Během toho vyplnili pracovní list. Pak jsme si uvařili kakao a dali jsme si koláček. Ještě před koronou do dílniček chodili nejen babičky s dětmi, ale i rodiče. Občas se objvevili i dědečkové a tatínci. Z toho mám radost.

Oblíbené jsou narozeninové oslavy Medvídka…
Jednou ročně pořádáme oslavu. Připomínáme si založení Medvídka. Aby to bylo oslava jaksepatří, zveme vždy nějaké divadlo. Dlouho jsme zvali Listování, projekt Lukáše Hejlíka. Vloni jsme pozvali Loutky v nemocnici. Oslavu jsme naštěstí stihli. Divadlo máme moc rádi. V Miroslavi tolik příležitostí není, takže nám přijde dobré takto se zapojit do kulturního života. Na naše oslavy chodí i rodiny, které už do Medvídka tak často nechodí, protože jsou rodiče už v práci a děti ve škole. Vždy se tam setkáme, popovídáme, zjistíme, co je nového a jak se jim daří. Je to moc fajn příležitost. Schází se nás až kolem stovky. Děláme si sami občerstvení a moc si to užijeme. A protože rádi podporujeme čtenářskou gramotnost, děláme na oslavě čtenářskou anketu s hodnotnými knížkami, na výběru si dáváme záležet. Dospělý nebo i dítě může napsat na lístek oblíbenou knihu či autora, tipy se objevují pak na nástěnkách, bavíme se o nich a zároveň je to inspirace pro ostatní.

To však zdaleka není veškerý výčet toho, co děláte.
Na podzim pořádáme akci nazvanou Uspávání broučků. Vyrábíme lucerničky, skřítky a další. Po setmění pak jdeme na takovou stezku odvahy s drobnými úkoly. Společně si zazpíváme ukolébavku od Uhlíře a Svěráka Slunce šlo spát a jdeme zpátky. Podíváme se pak na jeden díl Broučků a ještě si dáme zelnou polévku, tu kterou si dávali Karafiátovi broučci.

Stále je co dělat, že?
Fungujeme i o prázdninách, takže celý rok. Je to podle zájmu rodičů a také podle našich časových možností. Každý týden se něco dělo. Loňské léto jsme prožili celkem v pohodě. Na podzim jsme se sešli asi dvakrát a pak se vše zavřelo. Uspořádali jsme však on-line seminář Nenásilné komunikace. Pro maminky pořádáme různé vzdělávací akce a tento seminář patřil k nim.

Eva Fruhwirtová