Martin Rigó: Češi jsou motorkářský národ. Ví se to o nás i v zahraničí

A on říkal, Martine to ne, ty budeš chodit v bílém plášti a budeš mít čisté ruce.  Tak jsem se stal chemikem a chodil v bílém plášti a měl čisté ruce. Pracoval jsem v Jaderné elektrárně Dukovany. Nicméně láska k autům byla silnější a proto, když jsem měl v elektrárně třeba odpolední směnu, tak jsem jel ráno za kamarádem, který měl autoopravnu, převlékl jsem se do montérek a celé dopoledne jsem opravoval auta.  Ve 12 hodin jsem se převlékl, umyl ruce a jel do elektrárny. Tam jsem se pak těšil na druhý den, jak ráno brzo vstanu a půjdu zase opravovat auta,“ vypráví Martin Rigó který jezdí závodně motokros, byl dvakrát druhý v krajských závodech, zajel si mistrovství republiky a provozuje v Třebíči, Jihlavě a ve Žďáru nad Sázavou prodejny s autodíly Meteor.

Zajel jste si mistrovství republiky. Bylo hodně těžké se tam dostat? Když se na vás dívám, vaše postava mi připomíná žokeje.  Dá se motokros přirovnat k jezdeckým závodům?

Když jsem se šel přihlásit na mistrovství republiky, tak jsem měl na bradě prošedivělé vousky. Vedle mě stáli patnáctiletí až osmnáctiletí kluci a koukali se na mě, co tam dělám, odhadovali, že tam jdu přihlásit syna. Bylo mi tehdy třicet pět. Podařilo se mi jako starýmu chlapovi, ve srovnání s ostatními, na mistrovství republiky dostat. Pro mě to bylo obrovské zadostiučinění. Dva roky před tímto závodem jsem si držel kondici, hlídal jídlo, dvakrát denně sportoval a pár věcí obětoval jen proto, abych si mohl stoupnout na start s těmi nejlepšími.

Hodně mladých kluků jezdí oblastní závody, ale na republiku si netroufají.

Dnešní mladí kluci nechtějí jít do republiky, přitom na to mají rychlost. Mohli by se tam ukázat, ale raději jezdí oblastní závody, vozí si domů medaile a poháry. Líbí se jim to plácání po zádech a stání na bedně. V republice by byli třeba desátí, dvacátí a pohár by nepřivezli.

Motokros jezdíte, ale závody jste také pořádal. Kam se na Vysočině dá jít podívat na motokros?

Před dvěma lety jsme pořádali mistrovství republiky v motokrosu. Konalo se to na Vysočině na Holém kopci. To už ale skončilo, teď tam budou koně. V okolí se jezdí hodně závodů, vzniklo hodně seriálů, které se na Vysočině jezdí. Dá se zajít podívat třeba do Smrku na Třebíčsku, do Heřmanic u Velkého Meziříčí, do Vílánce u Jihlavy.

Česká republika má dlouhou motorkářskou tradici. Dodávali jsme do světa značky Jawa, ČZ. Stále se na nich jezdí.  Jaký mají podle vás Češi vztah k motorismu teď?

Musím říct, že je o Češích ve světě známo, že je to motorkářský národ.  Poláků je skoro 40 milionů, Čechů je 10 milionů a přitom počet prodaných motorek je stejný. Spousta chlapů má doma motorku. Hodně jich je ještě schovaných ve stodolách a garážích, zažívají teď znovuzrození. Češi motorky také moc rádi kupují a opravují.

Ptala se Eva Fruhwirtová