Má hendikep, ale na svět se dívá zdravými očima
Michalovi je jednatřicet let, pochází z Hrotovic, ale teď bydlí v Třebíči. Je členem sdružení Míša a Míša a pomáhá zakladatelce sdružení Haně Nejedlé s chodem obchůdku, kde se prodávají výrobky hendikepovaných.
Jako malý kluk měl vážný úraz a přišel o pravou ruku. Tu levou má také trochu pochroumanou. Přesto kreslí nádherné obrazy a je velmi sympatický.
Co tě přivedlo k malování?
Máme to asi v rodině. Můj děda i táta kreslili. Sestra má grafickou školu. Věnuji se tomu od mala. Jsem samouk.
Máš nějaké oblíbené motivy, které rád maluješ? Tady vidím loď Horácko na Dalešické přehradě…
Věnoval jsem se portrétům a zátiším. Ale rád si vymýšlím a pracuji s fantazií.
Jak dlouho ti trvá namalovat obraz?
Záleží na každém obrazu, jestli je barevný nebo černobílý, jaký má formát. Většinou den až týden.
Na svatebním veletrhu v Náměšti ses na molu předvedl v jednom z modelů. Jaké to bylo?
Zpočátku jsem byl hodně nervózní. Nohy se mi klepaly, ale pak to přešlo. Měl jsem úžasnou partnerku.