Milan Jahoda se narodil v Třebíči, ale teď bydlí kousek za Brnem. Je provozovatelem lodi Horácko, která jezdí po Dalešické přehradě. „Vrátil jsem se vlastně na rodnou hroudu,“ říká o svém působení ne přehradě.
Jak jste se stal provozovatelem lodní dopravy na přehradě?
Můj kamarád byl v roce 2007 u zprovoznění plavby po přehradě a dozvěděl se, že v roce 2010 se vypisuje nové výběrové řízení na provozovatele lodní dopravy. A tak jsme se domluvili a šli jsme do toho.
Co jste dělal před tím?
Vystudoval jsem chemii, ale tím se nešlo uživit. Pracoval jsem ve výzkumáku, ale odešel jsem. Někdy v devadesátém třetím jsem jako vysokoškolák bral méně, než středoškolák a to mě nebavilo. Vystřídal jsem pak toho víc. Věnoval jsem se provozováním ubytoven, zařizoval jsem úklidy, pak správu nemovistí.
Kolik jste za loňský rok převezli lidí?
Bylo to dvacet jedna tisíc devět set osmdesát sedm. A letos budeme chtít tuto sumu překonat.
Jezdí sem i zahraniční turisté?
Jezdí, ale moc jich není. Spousta místních lidí neví, že tady je přehrada a také lodní doprava. Snažíme se stále zviditelňovat.
Připravujete nějakou novinku na sezónu?
Domluvili jsme se s kulturním střediskem v Třebíči, že vytvoříme společnou vstupenku. Kulturní středisko má připravenou jednu společnou vstupenku na památky UNESCO a pro ty návštěvníky, kteří tu budou déle a budou chtít poznat okolí, budou moci využít vstupenku i k nám na loď za zvýhodněnou cenu.
Jak je náročná obsluha lodi?
V posádce jsou dva až tři lidé. Musíme mít kapitána, který umí odplout a přistát. Na kapitána jsou kladeny mnohem náročnější časové požadavky, než když děláte třeba řidičák na autobus. Pak je tu lodník, tedy člověk, který loď přivazuje a odvazuje. Lodník musí mít minimálně půl roku praxi a to tak, že každý měsíc v tom půl roce musí mít odpracováno asi dvacet dní.
Měla by přehrada kapacitu na dvě lodě?
Dovedu si to představit, ale problém je v tom, že tohle je přečerpávací přehrada a stále se tu hýbe hladina vody. Problém by byl s ukotvením druhé lodě.