Z regionu

Lidé tleskali Vašku Neckářovi vestoje

27. 07. 2013

„V Budějovicích jsem už několikrát hrál a vždycky je tady krásně. Nejsou rozdíly mezi publikem ve velkých a malých městech,“svěřil se Vašek Neckář.

Vašek Neckář začal svou uměleckou dráhu v roce 1962. Díky Menzelovým Ostře sledovaným vlakům patří k málo zpěvákům, kteří hráli ve filmu oceněným Oscarem. Od 70. let hraje s kapelou Bacily, s tou také vystoupil v pátek 27. července v Moravských Budějovicích.  Krátce po půl deváté se Neckář objevil na pódiu. Přivítal ho mohutný potlesk. Když spočítal, jak dlouho vystupuje a dodal, že většina publika v tu dobu ještě nebyla na světě, ozvaly se hlasy, že tomu tak není. V hledišti seděli lidé starší i mladší, i když je pravdou, že většina z nich má Vaška Neckáře spojeného se svými mladými léty. „Na naše koncerty chodí také dcery a vnučky těch, kteří nás poslouchali, když byli mladí. Díky Šíleně smutné princezně, kterou hrála Helena Vondráčková a já roli prince, mě znají čtyři generace,“ reagoval Vašek Neckář na otázku, kdo chodí na jeho koncerty.

Koncert byl rozdělený na dvě části. V té první zazněly známé písničky jako je Stín katedrál, Chrám svatého Víta a Čaroděj Dobroděj.  Po krátké dělící přestávce vystřelili s písničkou Kdo vchází do tvých snů, má lásko. Nejedno oko se zalilo slzami a vzpomínkami. Přesto, že má Vašek Neckář za sebou těžký život, na pódiu se pohyboval mistrně a leckteré taneční kreace mu mohli stejně staří vrstevníci závidět. Kousek od pódia stojící mladíci vysekli Vašku Neckářovi poklonu svým způsobem: „Ty vole, to je pán. Je stejně dobrej, jako kdysi.“

Krátký pohled na atmosféru koncertu:

http://www.youtube.com/watch?v=V5IqO-wMURI

http://www.youtube.com/watch?v=xl3o9OJUrBs

http://www.youtube.com/watch?v=XRF1KmwlE28

Na závěr si celé publikum vyžádalo současný hit – Půlnoční. Krátce po koncertu sešel Vašek Neckář ke stolečku k autogramiádě. Čekali na něj mladí, staří i řádová sestra. „Pane Neckáři, podepište se mi znovu po čtyřiceti letech. Pane Neckáři, naposledy jsem na vás byla ve Zlíně v šedesátých letech. Pane Neckáři, bylo to výborné.“