Libor a Jana: Hudba je způsob, jak vyjádřit emoce

Notissima vznikla před sedmi roky jako odpověď na absenci školního sboru při katolickém gymnáziu. Byla založena Terezou Válkovou (roz. Heřmanovou) a Karlem Tomkem. A jelikož hudba je tím nejčistším způsobem, jak vyjádřit vyznání jakéhokoliv ražení, bylo založení školního sboru na místě. Od začátku to bylo a je seskupení studentů gymnázia, kteří mají chuť tvořit v tomto směru nějaké hodnoty a mimo jiné se i něčemu přiučit.

V roce 2009 se vedení sboru ujal Libor Komárek a o rok později jsem se k němu přidala Jana Benešová.

Janě Benešové je osmnáct a pochází z Třebíče. Studuje sedmým rokem na katolickém gymnáziu.  „Ke sborovému zpěvu jsem se dostala už na základní škole, velký podíl na mé cestě k hudbě má sbor Campanella, vedeným Drahomírou Chaloupeckou. V současnosti zpívám kromě Notissimy také ve sboru Musica Animata a navázala jsem spolupráci i s telčským sborem Santini,“ říká na úvod Jana.

Libor Komárek je také z Třebíče, kterou stále ještě považuji za svoje domovské město. Po absolvování katolického gymnázia se rozhodl pro studium psychologie na filosofické fakultě v Brně. Sborovému zpěvu se věnuje v několika tělesech. V Třebíči je to mimo Notissimy ještě Musica Animata, v Brně Ars Brunensis Chorus a na některých projektech spolupracuji i s The Czech Ensemble Baroque.

Jak dlouho se věnujete hudbě?

Libor: Já osobně jsem byl jedním ze zakládajících členů a v Notissimě jsem se zpěvem začal. Takže dva roky v sopránu, potom jsem působil ve funkci pomocného sbormistra a teď už třetí rok střídám židli v tenorové sekci a místo za sbormistrovským pultem.

Jana: Od svého nástupu na katolické gymnázium jsem byla jejím členem, jeden rok jsem plnila funkci pomocného sbormistra a teď již druhým rokem se společně s Liborem držím kormidla.

Kolik má Notissima členů a kdy zkoušíte?

Jana: Notissima má dvacet členů, včetně nás dvou. Zkoušíme každý pátek od půl třetí v hudebně katolického gymnázia. Zkouška trvá většinou dvě nebo dvě a půl hodiny.

Co vás na této činnosti baví?

Jana: Můžeme vytvářet něco úplně nového. Nejde jenom o konkrétní noty, intonaci, žánr … Záleží na každém člověku, co do té skladby investuje, jaké pocity v něm vyvolává. Hudba je skvělý sdělovací prostředek a zároveň způsob jak druhým dělat radost a sdílet ji s nimi.

Libor: Je to práce s živými lidmi, takže nepřipadá v úvahu žádná stereotypnost. Je to práce s lidmi, které mám rád a v jejichž společnosti mě těší být. Je to o kreativitě, o radosti, o sdílení s blízkými kamarády, o setkávání se takříkajíc „face to face“. Zkrátka o hodnotách, které společnost postupně zabíjí.

Je možné popsat, co pro vás hudba znamená?

Jana: Hudba je pro mě způsob, jak vyjádřit pocity, názory, emoce, které bych slovy popsat nejspíš nedokázala, krásný způsob jak chválit Boha a rozdávat radost všem kolem sebe. Dává mi pocit svobody. Hudba dokáže během pár sekund spojit obrovské množství lidí.

Libor: Chápu, že pro někoho může být hudba způsob odreagování nebo třeba jenom zvuková kulisa při praní prádla, ale pro mě je to životní styl. Je způsobem jak vyjádřit i ty nejhlubší emoce, jak předat radost a jak vyplnit tu kreativní potřebu duše něco tvořit. Sem tam je to trochu masochismus, ale ve většině případů je to nekonečný zdroj energie.

Jak se pozná talent?

Libor: Talent? Ten buď je, nebo není… Zapeklitější otázka je spíš to, jak motivovat nadaného člověka k tomu, aby svůj talent rozvíjel a nenechal jej ladem.

Jana: To nevím. Osobně mi na tom tolik nezáleží. Víc si cením lidí třeba s menším nadáním, ale o to větším nadšením. Znám mnoho lidí, kteří svým úsilím dávno předčili své velmi talentované vrstevníky.

Co byste chtěli jednou dělat?

Libor: Toto nechávám otevřené. Prvně chci dostudovat obor, který jsem si zvolil, a potom uvidíme, kam mě cesta zanese.

Jana: Nedávno jsem si dala předsevzetí, že nebudu hledět příliš daleko do budoucnosti, člověk potom zapomíná žít přítomností. Ale přece jenom je něco, co bych si přála. Jednou bych chtěla žít tak, abych se za to po smrti nemusela moc stydět.

Úspěchy Notissimy

Díky multižánrovému repertoáru se soubor poslední dvě sezóny uplatňuje nejen v aktivitách katolického gymnázia, ale i na kulturních akcích města Třebíče , například oba ročníky Rozeznělé Třebíče , vystoupení v rámci operního festivalu, vernisáž Nejsme si cizí , a v okolních obcí, například Studenecký adventní koncert, Výročí úmrtí Jakuba Demla v Tasově, či odhalení památníku ve Lhotce. V roce 2011 byl sbor přizván k nastudování Mozartova Requiem, které vyvrcholilo sedmi koncerty od Telče až po Brno.