Dopad tohoto záměru na životní prostředí začali na žádost firmy ČEZ před měsícem posuzovat úřady. Jak po zasedání krajské rady řekl novinářům hejtman Jiří Běhounek (za ČSSD), další rozvoj dukovanské elektrárny podporují radní i krajské zastupitelstvo dlouhodobě.
"Přihlašujeme se k tomu s tím, že upozorňujeme na všechny ty souvislosti, to znamená na šetrnost k životnímu prostředí, bezpečnost, výrobní kapacity ...," uvedl hejtman. Podle radních kraje by měl být mimo jiné upřesněn rozsah území potřebného pro nový jaderný zdroj a také zajištěna surová vody pro elektrárnu. Chtějí také to, aby byly v dokumentaci při hodnocení vlivů na životní prostředí posouzeny dopady takové výstavby na region, jako je zvýšená dopravní zátěž, hluk či prašnost.
Firma ČEZ požádala ministerstvo životního prostředí o posouzení vlivů případné výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech na životní prostředí 20. července a předala mu dokumenty potřebné pro spuštění procesu EIA. Firma tak začala naplňovat národní akční plán rozvoje jaderné energetiky, sdělil tehdy ČTK mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.
Podle údajů v materiálu, který dnes projednala krajská rada Vysočiny, počítá oznámení s jedním až dvěma novými reaktorovými bloky, z nichž každý by mohl mít instalovaný výkon do 1750 megawattů. Předpokládaná doba výstavby prvního bloku je do deseti let, zprovozněn by mohl být v roce 2035.
Jaderná elektrárna Dukovany má nyní čtyři jaderné bloky, které byly zprovozňovány v letech 1985 až 1987. ČEZ je chce udržet v provozu minimálně do roku 2035. Stavbu nového bloku Dukovan dlouhodobě podporují regionální politici napříč stranami i řada firem. Podle nich by uzavření elektrárny tuto část Vysočiny výrazně hospodářsky poškodilo. Další rozvoj elektrárny požaduje také Energoregion 2020 sdružující 129 obcí v okruhu 20 kilometrů od Dukovan.