Karel Ženíšek: Zvýšení bezpečnosti Dukovan je prioritou

Pracujete jako vedoucí útvaru přípravy a realizace projektů, který je jednou z částí centrálního inženýringu. Co je tedy úkolem centrálního inženýringu?

Jeho hlavním úlohou je řešit technické problémy i modernizační kroky na obou českých jaderných elektrárnách a to od teoretických a koncepčních úkolů až po ty praktické, jako je výměna nebo rekonstrukce dožitého zařízení.  Jedním z koncepčních úkolů je i spolupráce s útvary péče o zařízení při nastavování pravidel údržby. Jednoduše řečeno, českým jaderným elektrárnám centrální inženýring vytváří technickou podporu při běžném fungování, při plánování budoucnosti i při řešení nenadálých problémů. Nedílnou úlohou centrálního inženýringu je tzv. správa projektu což je velmi zjednodušeně dohled nad tím, že technické změny zařízení se provádí v souladu s původním projektem a že tyto změny jsou vždy směrem k vyšší bezpečnosti jaderné elektrárny.

O co se stará konkrétně útvar přípravy a realizace projektů, který vedete?

V první fázi naši kolegové z inženýringu připravují technické podklady pro řešení technického problému. Popíší problém jeho dopady do života jaderné elektrárny a navrhují možnosti jeho řešení. Poté, co se schválí způsob řešení technického problému, který je nejefektivnější, náš útvar pokračuje další přípravou a vlastní realizací celého projektu. Musíme spočítat náklady na materiál, práci i dokumentaci, naplánovat vhodný termín pro realizaci technické změny na dobu kdy lze  zařízení odstavit z provozu. Vše je pak shrnuto v jednom dokumentu a předloženo ke schválení vedení jaderné elektrárny, divize či představenstvu ČEZ  podle výšky nákladů. Je- li projekt odsouhlasen, nastává etapa výběru dodavatele, kde úzce spolupracujeme s útvarem Nákupu. Další fáze je již ta zajímává technická práce na projektu, a vlastní realizaci. Zde je naší hlavní úloha v zajištění podmínek pro realizaci při spolupráci s útvarem koordinace, zajištění informací o změně pro provozní personál, kontrola práce dodavatele, a finální odzkoušení nových zařízení, které prokáže, že dílo bylo provedeno kvalitně a dle projektu.    

Jak tato kontrola probíhá?

Naší úlohou je prověřovat, zda dodavatelé pracují jednak bezpečně dle zásad ČEZ aby neohrožovali sebe ani okolí, zda provádějí práce dle projektové dokumentace a kvalitně, a zda práce provádějí podle předem naplánovaného časového harmonogramu ,aby byly splněny plány odstávek. To znamená každodenní přítomnost našich lidí na místě práce i každodenní komunikace s lidmi, kteří řídí odstávku i provoz elektrárny.  Při kontrole kvality prováděných prací hraje důležitou roli útvar technické kontroly, kde jsou specialisté na kontrolu svařování, defektoskopii, revize aj.  a neunikne jim žádná vada technická či dokumentační.

Jedna z důležitých částí realizace je vytvoření finální dokumentace provedených změn. Tzn. že to, co je uděláno na místě je přesně popsáno v dokumentaci do posledního detailu. Tento soulad je vyžadován Atomovým zákonem a je i důsledně kontrolován ze strany SÚJB.

Naší další důležitou kontrolní činností je dohled nad čerpáním financí uvolněných pro každou technickou změnu. Každý náš technik je přímo zodpovědný za nepřekročení rozpočtu a za proplácení faktur dodavateli přesně podle smlouvy.   

 

Kolik času uplyne mezi tím, než se od prvních plánů dostanete k vlastnímu zahájení stavebních prací?

Jeden až dva roky většinou trvá příprava technických řešení, stanovení ceny a harmonogramu. Záleží na počtu možných řešení a na složitosti i ceně technického problému. Následuje výběr dodavatele, který u velkých a nákladných technických změn trvá  rok.  A roli hrají i potřeby elektrárny, takže často čekáme s realizací  na začátek plánované odstávky, anebo rozdělíme realizaci na více částí na období několika let atd...

Pokud nastane výjimečná situace pak prioritní akci s jasným konečným termínem jsme schopni v přípravě zkrátit i na půl roku až tři měsíce,  jak tomu bylo v případě stresstestových akcí. To jsou ale extrémní případy, které vyžadují mnoho přesčasových hodin a nasazení lidí a nedá se tímto způsobem pracovat stále.  Někdy jsme tak s projektem hotoví za rok, ale standardem pro běžné projekty jsou tři až čtyři roky.  

Na čem právě teď pracujete?

Nejdůležitějším úkolem dukovanské elektrárny na rok 2015 je prokázat, že je v dobrém stavu, s dobrou úrovní bezpečnosti a že může bezpečně pracovat minimálně dalších deset let. K tomu je nutné dokončit celou řadu technických změn posilujících aktivní i pasivní bezpečnost na úroveň novějších jaderných elektráren.  Realizace těchto technických změn probíhá poslední tři roky a náš útvar zaměstnává velmi výrazně. Po havárii v japonské Fukušimě se zpřísnil pohled na bezpečnost jaderných elektráren a ČR se zavázala  tzv. Národním akčním plánem k posílení bezpečnosti jaderných elektrárne na základě provedených stress-testů . Velkou a právě dokončenou akcí je  instalace dvou dieselových generátorů, které budou vyrábět elektřinu pro dukovanskou elektrárnu v případě výpadku stávajících normálních i havarijních elektrických zdrojů. Pořizovali jsme i nová havarijní čerpadla pro doplňování vody pro parogenerátory umístěná v nových a velmi odolných budovách a v současnosti také dokončujeme zodolnění budov reaktorovny a strojovny  proti extrémnímu vlivu počasí a zemětřesení. Projektů zvyšujících bezpečnost elektrárny je cca dvacet pět. Největším projektem, který je nyní v realizaci, je stavba nezávislých chladicích systémů – ventilátorových věží – pro odvod tepla z bezpečnostních systémů. Ty budou umět pracovat v extrémním mrazu i horku, větru i sněhu a odolají a maximálnímu zemětřesení jaké se v ČR může vyskytnout. Jejich instalací se zvýší bezpečnost EDU poměrně výrazně.

Elektrárna je v provozu už téměř třicet let, stává se, že musíte některá zařízení také úplně vyměnit?

Samozřejmě tomu tak je. Před delší dobou jsme například rekonstruovali elektrické rozvaděče, které napájejí bezpečnostní systémy, ty původní měli již zvýšenou poruchovost. Dnes jsou na řadě rozvaděče pro ostatní důležité systémy. Na takovéto přístroje sloužící 20 až 30 let se již obtížně shánějí náhradní díly a rostou náklady na jejich údržbu. Pro bezpečný a efektivní provoz na dalších 20 let jsou postupně takováto zařízení vyměňována nyní nebo budou v nejbližších letech.   

 

Text a foto: Eva Fruhwirtová