Josef Zimovčák: Kolo je kouzelná věc

Josef Zimovčák je mnohonásobným mistrem světa v jízdě na vysokém kole, držitelem světového rekordu 522,42 km v jízdě na vysokém kole 24 hodin nonstop (1996). Na vysokém kole přejel USA od západu na východ v délce 4 458 km za 28 dnů (1998 a v režimu profesionálů pokořil trojici nejslavnějších cyklistictických závodů Tour de France (2005), Giro d´Italia (2006), La Vuelta Espana (2007).

Je také  tváří projektu Na kole dětem. V průběhu června se uskutečnila veřejná cylotour napříč bývalým Československem. Velocipedista Josef Zimovčák projel přes čtyři sta obcí a měst, přidávali se k němu stovky lidí. To vše pro podporu onkologicky nemocným dětem. A jak sám říká, pohyby je zdravý a důležitý a kolo je přímo kouzelná věc.

Jaká byla letošní cyklotour?

Letos se konal třetí ročník a projeli jsme napříč celým bývalým Československem. Zastavovali jsme i zde v Náměšti, protože Náměšť je naším partnerem. Spolupracujeme i s dalšími městy a školami. Pořádáme besedy, oslovujeme školy. Smyslem této akce je mimo jiné podpora pohybu. Pohyb je totiž prevence vůči všemu negativnímu. Získané peníze jdou na rekondiční pobyty onkologicky přeléčeným dětem.

Co pro vás osobně znamená sport?

Je to moje životní náplň. Dělal jsem atletiku a dvacet let se vozím na vysokém kole. Díky kolu jsem poznal hodně států světa.

Co vás k vysokému kolu přivedlo?

Poprvé jsem na něm jel v roce 1975. Bylo to v době, kdy se jel závod míru. Já jsem kolo zrekonstruoval a naučil jsem se na něm jezdit.

Je těžké se na vysokém kole naučit jezdit?

Není to těžké, určitě to zvládnete. Nejdůležitější je bezpečně nastoupit a sestoupit, protože  pády jsou nepříjemné. Ale je to o tréninku. Člověk se stále učí, i po těch dvaceti letech. Jsou situace, kdy nevíte, co přijde – kolo nemá brzdy, je to nepohodlný stroj.

Jak se na takovém kole jezdilo v minulosti?

Bylo to nepohodlné stejně jako dnes. Naši předkové taky z kola padali. Proto se na něm jezdilo jenom patnáct let. Předchůdcem vysokého kola byly známé kostitřasy. Na kole jezdili učitelé, lékaři, starosta. Potom ale přesedlali na bezpečná kola. A ty se vyrábějí dodnes.

A co Folkové prázdniny? Zůstáváte na program?

Mezi vystupujícím je pár mých známých, takže je podpořím. Jinak na Folkových prázdninách jsem už počtvrté.